Porovnání: Vyplatí se jít po maturitě pracovat nebo na vysokou?

Nástupní mzda středoškoláků a vysokoškoláků se liší

Pokud se rozhodnete po maturitě pracovat, průměrná nástupní mzda pro středoškoláky bez praxe se v Česku pohybuje okolo 33 958 Kč hrubého. Záleží samozřejmě na oboru, nabídce pracovních sil a poptávce ze strany zaměstnavatelů.

Nižší jsou platy v administrativě a gastronomii. Naopak v technických a průmyslových odvětvích bývá mzda vyšší. V IT a stavebnictví mohou mzdy bývalých středoškoláků činit až 35 000 Kč měsíčně. Ani zde ale nemáte vyhráno, nástupní pozice bývají méně stabilní a je obtížnější postupovat po kariérním žebříčku.

Rozhodnete-li se studovat vysokou školu, průměrná nástupní mzda vysokoškolských absolventů se pohybuje kolem 41 439 Kč hrubého. Absolventi technických oborů, jako je IT, elektrotechnika nebo management, mohou dokonce dosáhnout na 48 000 Kč měsíčně.

S vysokou školou můžete dosáhnout na vyšší nástupní mzdy. Otázkou je, zda pro vás nebude výhodnější a současně finančně přínosnější delší praxe v oboru. Pro některé může být náročné financování samotného studia, kvůli čemuž si musí sjednávat i studentské půjčky.

^REKLAMA

Co se stane po pěti letech studia či práce?

Středoškoláky a vysokoškoláky mezi sebou dělí cca pět let. Pokud skončíte po střední škole, můžete tento čas využít k seberealizaci a nabírání pracovních zkušeností. Na vysokoškoláky čeká studium, které jim může přinést některé výhody, není to však samozřejmost.

Pokud bychom počítali průměrnou mzdu středoškoláka ve výši 33 958 Kč, za pět let práce si může vydělat více než 2 miliony Kč hrubého. V té době bude vysokoškolák stále nevýdělečný a na místo s dobrou mzdou si bude muset ještě počkat.

ODBORNÍK Z EPŮJČKA.CZ RADÍ: Pokud se rozhodnete své vzdělání rozšířit později, můžete je financovat s pomocí epůjčky. Několikaměsíční intenzivní kurz vyjde cca na 50 000 až 200 000 Kč.

Středoškoláci mají často velký náskok

Pokud vezmeme v úvahu, že je náš středoškolák uvědomělý a chápe princip složeného úročení, může si navíc během prvních pěti let vytvořit pěkný základ pro předčasný důchod.

V případě, že si začne odkládat 10 % z výplaty, tedy zhruba 3 400 Kč měsíčně, a peníze investuje například do indexového fondu s průměrným ročním výnosem 7 %, naspořil by si za tuto dobu přibližně 244 000 Kč. To už je slušný základ k dalším investicím a budování finančního polštáře.

^REKLAMA

Vysokoškolák se však ke spoření dostane až po dokončení studia. Pokud by si najde dobré zaměstnání a investuje stejnou částku, měl by po dalších pěti letech naspořeno o několik desítek tisíc korun méně.

TIP: Pro investice si vyberte prověřeného partnera. Chcete investovat sami? Pak můžou být vhodné ETF fondy. Chcete si nechat poradit? Můžete využít třeba poradenskou banku Partners.

Jak byste se měli rozhodnout?

Rozhodování mezi prací a vysokou školou závisí na osobních cílech, preferencích a situaci na trhu práce v daném oboru. Pokud vás baví práce v technických nebo průmyslových odvětvích, může být okamžitý nástup do zaměstnání po maturitě vhodným krokem. Získáte pět let zkušeností, během kterých můžete postupně navyšovat svou odměnu a budovat si kariéru.

Máte-li zájem o specializaci nebo kariéru v oborech, které vyžadují vysokoškolské vzdělání, studium vám otevře nové možnosti a příležitosti. Vysokoškoláci navíc často dosahují vyšších nástupních mezd a mají větší flexibilitu při kariérním růstu.

Zvážit byste měli i finanční možnosti a plány do budoucna. Pokud si zvolíte rychlý vstup na pracovní trh, můžete si brzy začít vytvářet finanční rezervu a investovat. Studium na vysoké škole vám zase může zajistit vstupenku do oborů, ve kterých byste jinak nemohli pracovat.

Rozhodnutí je na vás. Pokud si nejste jistí, zkuste studium a dejte si rok na rozmyšlenou. Přinejhorším zjistíte, že další roky strávené v lavici nejsou nic pro vás a najdete si práci, která vás bude bavit.