OPEC+ ropnému trhu neulevil, cena ropy míří vzhůru

Ropný trh by přitom dle našich odhadů dokázal v současnosti absorbovat 500-600 tis. barelů denně, aniž by došlo k dramatickému tlaku na cenu. Tržní bilance zůstává v relativně komfortním deficitu a tempo poklesu globálních zásob ropy v posledních týdnech dokonce dále akcelerovalo. Klíčovou roli sehrává vývoj na poptávkové straně trhu; jednak opětovný růst mobility v Asii, která se vcelku rychle zotavuje z delta pandemického šoku, a jednak stále solidní růst spotřeby ropy ve Spojených státech a Evropě, které těží z vysoké míry proočkovanosti a jarního otevření ekonomik.

Nový impuls pak cenám ropy dodává rekordní růst velkoobchodní ceny plynu, která je meziročně o téměř 600 % vyšší a aktuálně odpovídá cenám ropy na úrovni 200 dolarů za barel. Při takto vysokých cenách plynu se stává spotřeba ropy, ať již pro účely vytápění nebo výroby elektrické energie výrazně ekonomičtější variantou. Intenzita tohoto substitučního efektu bude samozřejmě záležet na tom, jak tuhá nakonec bude letošní zima na severní polokouli, avšak i teplotně standardní měsíce slibují (při současných cenách plynu) dodatečný impuls k ropné poptávce odhadem až 1 mil. barelů denně.

A právě opatrný přístup OPEC+ k navyšování těžby pak v této situaci dále povzbuzuje růst cen ropy, přičemž by nás nepřekvapilo, pokud by se Brent v zimních měsících přiblížil až k hranici 90 dolarů za barel. Pokud by se producenti rozhodli dále nerozvolňovat produkční škrty, ropě by se dokonce otevřela cesta k pokoření hranice 100 dolarů. Vzhledem k negativním dopadům takto vysokých cen ropy na poptávku vidíme podobný scénář jako méně pravděpodobný, nicméně cenová rizika jsou během příštích měsíců vychýlena směrem vzhůru a do značné míry v rukou nevyzpytatelné saúdsko-ruské aliance.

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB/KBC