Nepříjemné zprávy z Německa a z Francie

Součástí prognózy je i komentář k dopadům Merzova tolik vyhlíženého fiskálního impulzu. Ten by měl německé ekonomice pomoct k růstu příspěvkem necelé poloviny procentního bodu v příštím a přespříštím roce. Na druhé straně ale bude znamenat, že Německo už v roce 2026 vykáže nejvyšší rozpočtový deficit od svého znovusjednocení. podle centrální banky je proto nutné okamžitě jednat, aby zůstaly veřejné finance pod kontrolou

S tímto ochabováním opatrného optimismu, který se na chvilku objevil u našich západních sousedů na jaře a v létě, je v souladu i zpráva, že důvěra německých spotřebitelů v ekonomiku se v prosinci značně snížila, tedy aspoň dle průzkumu agentury GfK. Příslušný index dosáhl úrovně -26,9 bodu, což je o 3,5 bodu horší než před měsícem (trh čekal cca stanganci). Ochota spořit vzrostla na nejvyšší hodnotu za posledních 17 let.

Členové obou komor francouzského parlamentu se nedohodli, jak má vypadat státní rozpočet na rok 2026. Premiér Sébastien Lecornu proto bude muset předložit návrh speciálního zákona (obdoby českého rozpočtového provizoria), který nastaví výši státních výdajů na dobu do přijetí standardního zákona o státním rozpočtu. Jde o další ze série signálů, že stav francouzských veřejných financí se zhoršuje a bude zhoršovat, přičemž dostatečný počet tamních zákonodárců (vedených zřejmě podobně bezstarostnou rukou svých voličů) nejeví ochotu proti tomu něco zásadního udělat. Podle aktuální prognózy Evropské komise budou deficity francouzských veřejných financí v příštích dvou letech minimálně pětiprocentní – tedy výrazně větší, než co se čeká v Německu (jeho centrální banka přitom bije na poplach, jak je uvedeno výše), natožpak co se čeká u nás. V USA je situace sice ještě horší, ovšem tamní ekonomika i veřejné finance pořád ještě (zatím) můžou těžit z mimořádné pozice dolaru jako nadále jasně dominantní rezervní a platební měny.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny