Komentář ke zpřesněným údajům o českém HDP

Zajímavá jsou ovšem i podrobná data za jednotlivé sektory. Ukazuje se, že v důsledku rychlého růstu mzdových nákladů meziročně poklesla ziskovost firem na zhruba 43 %. Současně došlo i ke snížení míry investic, protože firmy v časech nejisté poptávky a vysokých cen energií své investiční záměry dál odkládaly. I na zpřesněných reálných investicích je tento trend stále bohužel vidět. Přitom investice znamenají budování potenciálu pro další růst ekonomiky, který v tuto chvíli není rozhodně nijak silný.

Domácnosti si v prvním čtvrtletí finančně polepšily, ale přesto i nadále ve zvýšené míře spořily. Míra úspor byla sice nižší než před rokem, ale pořád přesahovala hranici 18 %. Vlastně už od covidu je zvýšená a pořád má daleko k dřívějšímu normálu. Je vidět, že část domácností, která má možnosti odkládat si stranou, to dělá častěji, než tomu bylo před pandemií. Ať už pro zvýšení své finanční jistoty nebo proto, že se chystá na pořízení nového bydlení.

V dnešní sadě dat je vidět i docela zajímavý nárůst zaměstnanosti ve veřejném sektoru, kde v úvodu roku pracovalo o 13 tisíc lidí více než před rokem, celkově pak 965 tisíc, respektive 18 % zaměstnanců. Ještě před deseti lety to bylo o 132 tisíc lidí méně. Veřejný sektor tak průběžně vysával dlouhodobě napjatý trh práce a konkuroval soukromé sféře při nabírání zaměstnanců.

Dnešní zpřesněná čísla nemění obrázek české ekonomiky, a proto je stále reálné, že růst v letošním roce dosáhne zhruba dvou procent. Hlavní vnější riziko, které jej může ohrozit, představuje celní válka mezi USA a EU. V tuto chvíli je proto kritické, nakolik se podaří evropským vyjednávačům celou situaci zvládnout.

^REKLAMA

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS