Kolik lidí přijde o práci, aby Fed naplnil inflační cíl?

Vrátíme-li se však k otázce ztráty pracovních míst indukovaných politikou Fedu, kterou včera J. Powellovi vystřelila ultralevicová senátorka za Demokratickou stranu Elizabeth Warrenová, tak se dostáváme k meritu současného makroekonomického paradigmatu aplikovaného v praxi. Existuje totiž krátkodobý trade-off, kdy centrální banka spoléhá na to, že svými restriktivními nástroji schladí poptávku v ekonomice, trh práce a v konečném stádiu také inflaci. Nepříjemnou pravdou je, že dojde k vynucenému zvýšení míry nezaměstnanosti, za kterou budou ovšem konkrétní propuštění z masa a kostí. Kolik jich bude, či lépe řečeno musí být, aby inflační saň byla setnuta a vedení Fedu bylo spokojeno? Senátorka Warrenová Powellovi včera v Senátu spočítala, že podle jeho současné (optimistické) prognózy to bude 2 milióny lidí bez práce navíc. Podle ní však historická zkušenost říká, že setrvačnost trhu práce a politiky Fedu způsobí, že to bude spíše o dalších 1,5 miliónu více. Takže podle Warrenové musí Fed “vyhodit” nějakých 3,5 miliónu lidí, aby byl s inflací spokojen. Dlužno dodat, že Powell k těmto počtům nemohl nic moc namítat, neboť vypadají velmi realisticky.

Po finanční krizi v roce 2008, kdy se mimochodem sazby Fedu vyšplhaly tam, kam je chce nyní centrální banka poslat, si centrální bankéři užívali relativně příjemné chvíle, kdy sice činili těžká rozhodnutí (pošleme úroky do záporu, nakoupíme miliardy vládních dluhopisů či FX rezerv), avšak v zásadě páchali dobro, když vytvářeli nová (zbytečná) pracovní místa. Nyní se karta obrátila a ve jménu obrany inflačního cíle bude třeba řadě lidí, firem a nakonec i vládám nutno stoupnout na kuří oko. Dodejme, že po včerejšku je Fed v páchání zla nepochybně oproti ostatním napřed.

Jan Čermák
Analytik ČSOB