Jelikož cenový růst v EU nabírá na obrátkách, mezi zeměmi se rozevírají inflační nůžky

Vysoká inflace je globálním fenoménem. Spojené státy se s ní začaly potýkat už na jaře, od

té doby se však mimořádně rychlý růst cen stačil rozšířit už i do Evropy. Koronavirovou epidemii tak postupně nahradila epidemie inflační. Jednotlivé země Evropské unie ale zažívají velmi odlišně vysokou inflaci. Problém to může být zejména na úrovni eurozóny, která podléhá jednotné měnové politice Evropské centrální banky.

A stále také platí, že nejnižší tempo růstu cen se týká především zemí jižního křídla. Nejpomaleji rostly ceny na Maltě (o 0,4 procenta), v Řecku (1,2) a Portugalsku (1,3). V červenci platilo téměř stejné pořadí jen s tím rozdílem, že třetí nejnižší inflaci měla Itálie, která se v srpnu dostala na 2,5 procenta.

Opačnému konci žebříčku vévodí trojice Polsko, Litva a Estonsko, kdy všechny uvedené státy mají shodně inflaci na rovných pěti procentech. Rumunsko, Belgie a Maďarsko pak zažívají inflaci začínající na čtyřech procentech. Mezi třemi zeměmi s nejvyšší inflací jsou hned dvě platící eurem, stejně jako eurem platí také trojice zemí s nejnižší inflací.

^REKLAMA

Jaké mohou být příčiny tak rozdíleného cenového vývoje? Jako první vysvětlení se nabízí rozdílný průběh hospodářského cyklu. V takovém případě by platilo, že státy s velmi vysokým růstem HDP by měly rovněž patřit mezi ty s nejvyšší inflací. Tato teze funguje v případě Belgie, Maďarska, Polska či Rumunska, jejichž hospodářský růst byl ve druhém letošním kvartále dvouciferný.[2]

Hůře už však tímto způsobem vysvětlíme vysokou inflaci v Litvě neb Estonsku, kde hospodářství rostlo pomaleji. Stejně tak nevysvětlíme hospodářským růstem nízkou inflaci v Portugalsku, kde se HDP zvedl od dubna do června meziročně o více než 15 procent.

Dalším indikátorem je vývoj na trhu práce. Obecně platí, že v zemích, kde se míra nezaměstnanosti dostává na nepřirozeně nízkou úroveň, inflační tlaky se stupňují, a naopak. Nezaměstnanost v Evropské unii i v eurozóně klesá k úrovním, které oba celky zažívaly před propuknutím pandemie koronaviru. Meziročně je pak míra nezaměstnanosti v EU o 0,7 a v eurozóně o 0,8 procentního bodu nižší než před rokem.[3]

Podíváme-li se na jednotlivé země, pak vidíme významný pokles nezaměstnanosti jak v zemích, které mají inflaci vysokou, tak tam, kde se těší relativní cenové stabilitě.

^REKLAMA

Rozdíly v míře inflace jsou tedy do určité míry znakem převládajících ekonomických specifik v každé členské zemi. Dočasná izolace a obchodní bariéry v době lockdownu mohly hrát roli při rozevírání inflačních nůžek.

V dalších měsících se dá očekávat, že inflace bude spíše stagnovat. Přece jen meziroční výsledek v srpnu byl do značné míry ovlivněn loňskou nízkou srovnávací základnou, kdy se ekonomika vzpamatovávala z covidového šoku a ceny měly tendenci se vydávat spíše směrem dolů, i kvůli relativně slabé poptávce. Ve třetím a čtvrtém loňském kvartále už byly přítomny známky hospodářského oživení a letos na jaře se začal naplno projevovat lockdown v celé řadě zemí a celé řadě odvětví, který vedl k vytvoření nedostatku v důležitých energetických a průmyslových komoditách. Nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou by se však měla postupně zmenšovat a inflace by se mohla začít normalizovat už na začátku příštího roku, pokud přetrvají současné trendy.[4]

Tony Christoforou
General Manager
Goldenburg Group Ltd.

[1] Všechna data týkající se inflace pocházejí z: https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/11563239/2-18082021-AP-EN.pdf/4488fc81-7b31-d682-2087-b7e597c07416?t=1629276661823

[2] Všechna data týkající se HDP pocházejí z: https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/11563231/2-17082021-AP-EN.pdf/f70fe6cf-1859-c3ec-27f9-b5da6c6fc07a?t=1629187332055

[3] Všechna data týkající se nezaměstnanosti pocházejí z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Unemployment_statistics#Unemployment_in_the_EU_and_the_euro_area

[4] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a současných očekávání, která mohou být nepřesná, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nezaručují budoucí výkon. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od těch, které jsou vyjádřeny nebo implikovány v jakýchkoli výhledových prohlášeních.