Česká vláda chce připravit hospodářskou strategii do roku 2030. To na jedné straně dává smysl. Je dobře pozornost přesunout od okamžitého hašení pandemického požáru k “chytřejší” podpoře ekonomiky. Nemělo by jít už jen o to likviditními záplatami a kurzerbeity lepit díry v zatékající lodi.S rozvolněním opatření jde čím dál víc o to loď co nejlépe dostat do pohybu – nasadit chytré stimuly k restartu poptávky a možná i využít příležitosti k podpoře strukturálních změn v ekonomice. . A to by právě měla řešit strategie 2030.
Jak to však bývá s dlouhodobými strategiemi, hrozí, že zůstanete hlavou i nohama vysoko v oblacích odtrženi od aktuálních problémů české ekonomiky. Cílit skrze investice na konkrétní podobu průmyslu, energetiky, dopravy i vzdělávacího systému za třicet let je sice lákavé. Nesmíte ovšem zapomenout na to, že dnes řada strategických odvětví včetně automobilek primárně řeší masivní propady poptávky.V nejbližších měsících a kvartálech by proto hlavní pozornost neměla být věnována strukturálním změnám, ale chytré podpoře poptávky. To na jedné straně mohou zařídit méně plošné programy Antivirus (stávající A i B má končit v srpnu), na straně druhé chytrá podpora investic. Vysoká nejistota spojená s pandemií vedla řadu firem k úplnému seškrtání investic. Volněji nastavené investiční pobídky (třeba na období následujících dvou let) by mohly některé podniky rozhoupat k akci. Část investičních plánů, které podniky měly na konci roku 2019, by se tak mohla díky podpůrným stimulům státu skutečně realizovat. Taková forma podpory může být pro okamžitý restart ekonomiky ve finále nejjednoduší a nejefektivnější….
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
