Jaká byla první čtvrtina tohoto století?

Na globálních trzích se odehrála řada přelomových událostí – od splasknutí dot-com bubliny, přes světovou finanční krizi až po pandemii Covid-19. Vlády a centrální banky přistoupily k bezprecedentním intervencím s cílem zachovat životní úroveň za cenu rostoucího dluhu, a nakonec i vzedmutí inflační vlny.

Z pohledu makro-finančních veličin stojí za pozornost následující statistická fakta:

• Navzdory svižnému růstu posledních let směřují americké akcie k druhému nejhoršímu čtvrtstoletí od roku 1800. Reálný výnos +4,9 % per annum je vyšší než v jiných vyspělých zemích i Číně (4,0 %), ale z historického pohledu nijak oslnivý. To je zčásti dáno výchozím bodem na vrcholu dot-com bubliny. I kvůli tomu se poprvé ve sledované historii dařilo v daném období lépe zlatu (+6,9 %).
• V roce 2000 činil federální dluh USA 34 % HDP a Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhadoval, že americká vláda splatí – při zachování rozpočtových přebytků – veškerý svůj dluh během následující dekády. V realitě ale federální dluh vzrostl až ke 100 % a CBO předpokládá jeho další nárůst na 155 % HDP v roce 2050.
• Několik významných ekonomik nedokázalo od začátku milénia vygenerovat rozpočtový přebytek, včetně Francie, Itálie nebo Japonska. Francouzská vláda vykázala poslední přebytek rozpočtu v roce 1974 (!).
• Podíl Číny na globálním HDP se od roku 2000 zvýšil z 3 % na 17 %. Podíl Ameriky poklesl z 29 % na 26 %, v případě EU z 24 % na 17 %. Nejvýraznější ústup ze slávy zaznamenalo Japonsko, jehož podíl propadl ze 14 % na 4 %. Podíl Indie mezitím narostl z 1,4 % na 3,6 %.
• V roce 1999 mělo pouze 5 % globální populace přístup k internetu, v roce 2023 to už je 67 %, ve vyspělých zemích dokonce 93 %.
• Extrémní chudoba poklesla globálně od roku 1999 o více než dvě třetiny z 30 % na 9 % v roce 2022.

Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB