Jak dlouho bude držet Bank of England napětí pod pokličkou?

Celkově trhy stále nevěří, že by daňové škrty dokázaly ”samy od sebe” zaplatit, zvlášť když je doprovází masivní plošné kompenzace drahých energií ze státní kasy. Guvernér Bank of England Bailey navíc včera napětí přiživil, když připomněl, že hodlá intervencemi britským dluhopisům pomáhat jen do konce týdne. Doslova vzkázal britským penzijním fondům, že “mají tři dny” na to, aby zvládly přenastavit na trhu svá portfolia. Vysoký tlak na trzích sice může vést Bank of England k lehkému prodloužení intervencí (o tom dnes ráno informují na základě zpráv z BoE Financial Times). Obraz však zůstává stejný – Bank of England se chce co nejdříve plně soustředit na boj s inflací, do kterého nákupy dluhopisů a pumpování likvidity do finančního systému vůbec nezapadají.

Také je to jasný vzkaz od britské centrální banky směrem k vládě – míč je na vaší straně a na tržní tlak musí reagovat primárně vláda, ideálně dalšími úpravami v rozpočtu. Tváří v tvář stagflačním šokům toto napětí mezi centrální bankou a vládou nebude do budoucna (nejen v Británii) ničím zvláštním.

Situace se výrazně změnila od období po pádu Lehman Brothers, kdy byly inflační tlaky nízké, řada vlád (zejména v Evropě) se snažila konsolidovat veřejné finance a centrální banky podporovaly skomírající poptávku měnovou expanzí. Kumulace stagflačních šoků posledních let (obchodní války, brexit, COVID, ruská invaze) výrazně zasáhla nabídku a tlačí souběžně vzhůru inflaci a hospodářský výkon dolů.

Reakce rozpočtové politiky řady vlád (nejen té britské) je přitom stále expanzivní, a to staví centrální banky do pozice, kdy musí působit naopak restriktivně, aby udržely inflaci pod kontrolou (vládní snahu podpořit poptávku prostě neutralizují). Jednoduše řečeno, peníze, které chce Liz Trussová do jedné kapsy poslat domácnostem na daňových škrtech, plánuje guvernér Bank of England Bailey z druhé vytáhnout vyššími úroky na hypotékách.

Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance