Inflace v říjnu oficiálně vzrostla, fakticky však dále klesá

V případě meziročně vyšší inflace rozhodně nejde o žádnou druhou inflační vlnu, ale primárně o statisticko-technický efekt nižší srovnávací základny z minulého roku, resp. promítnutí vlivu energetického úsporného tarifu v cenách elektřiny pro domácnosti. Ten dle statistického úřadu navýšil celkovou inflaci o celých 2,7procentního bodu. Jinak řečeno, i když reportovaná inflace vzrostla, faktická inflace očištěná o statistický šum klesla na 5,8 % a zůstává na sestupné trajektorii.

Zmíněný efekt nižší srovnávací základny ovlivní inflační profil i v příštích dvou měsících, kdy se reportovaná inflace udrží mezi 7-8 %, zatímco faktická bude dále klesat. V lednu pak očekáváme razantní pokles do okolí 3 % z titulu odeznívající energetické a také potravinové inflace. Nejistota ohledně míry lednové inflace však zůstává enormní – nejen z důvodu intenzity tradičního efektu přeceňování mezi obchodníky, ale také vývoje cen elektřiny, resp. aktuálně diskutovaného zdražení její regulované složky, jež může vést k opětovnému zvýšení cen pro domácnosti.Z pohledu ČNB dnešní číslo nic moc nemění – celková inflace byla sice lehce vyšší, ale důležité je, že desinflační vývoj fakticky pokračuje. Před prosincovým zasedáním přijde na řadu ještě jedno inflační číslo a snad by mělo být jasněji i o výši zdražení regulované složky elektřiny. Naším základním scénářem zůstává první mírný pokles sazeb o 25bps v prosinci. Vzhledem k relativně jestřábímu vyznění zápisu z posledního zasedání ČNB a přetrvávajícím obavám o ne-ukotvevnost inflačních očekávání nicméně roste pravděpodobnost posunu začátku cyklu snižování sazeb na začátek příštího roku.

Dominik Rusinko