Iluze plných nákupních košíků a klam přeživších

Jeden z nejznámějších příkladů tohoto klamu (survivorship bias) pochází z druhé světové války. Když spojenecké síly analyzovaly poškození letadel, která se vrátila z misí, zjistily, že některé části letadel byly zasaženy častěji než jiné (viz obrázek). Na základě těchto dat chtěli pancéřem vyztužit právě ty konstrukční části, které byly palbou nejvíce poškozené. Americký matematik Abraham Wald však upozornil, že jde o zkreslenou analýzu, neboť nezahrnuje letadla, která se z boje nevrátila. Navrhl proto posílení pancéřování těch částí, které na navrátivších se letadlech nebyly zasaženy vůbec, typicky motory. Právě tyto zásahy byly totiž v bojových misích často fatální.

Jinými slovy, principem klamu přeživších je nezohlednění neviditelných nebo neúspěšných případů, tedy analýza celku s nesprávným vzorkem vstupních dat. Podobně tomu je i při zmínkách o nákupní horečce a vyvozování závěrů pro celou ekonomiku. To, že obchodní centra praskají ve švech jednoduše neznamená univerzální blahobyt. Například podle posledních dat PAQ Research třetina tuzemských domácností neuspoří ani korunu a jsou tak velmi zranitelné vůči výpadků příjmů nebo dodatečných nákladech způsobených například rozbitou pračkou.

Životní úroveň v Česku – měřena reálnými příjmy nebo spotřebou domácností – stále setrvává na úrovni roku 2018. Dobrou zprávou ale je, že v tomto roce došlo k jejímu opětovnému růstu, který bude pokračovat i v roce 2025. Co z toho všeho plyne? K hodnocení životní úrovně a celkové kondice ekonomiky je rozhodně lepší pracovat s dostupnými (disagregovanými) daty, než podléhat dojmologii plných nákupních center.

Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB