I přes pokles je inflace v Česku stále třetí nejvyšší v EU

Žebříček států platících eurem ovládlo Slovensko, kde říjnová meziroční inflace dosáhla 1,6 procenta. O více než procento (konkrétně 1,2) se v rámci eurozóny zvyšovaly ceny ještě v Nizozemsku. Naopak jedenáct zemí Evropské unie vykázalo meziroční pokles cenové hladiny, tedy deflaci. Zároveň se jednalo o členy eurozóny, kde meziroční míra deflace dosáhla 0,3 procenta. Nejhlubší pokles cen vykázalo Řecko, a to o 2,3 procenta.
Přestože se tedy česká koruna znehodnocuje výrazně více, než euro, nemusí to být aktuálně zase tak špatná zpráva. Důležité je, že se inflace dostala pod tříprocentní hranici, tedy pod horní mantinel tolerančního pásma České národní banky vytyčeného pro cílování inflace. Znamená to, že vývoj inflace se de facto vyvíjí s předpovědí naší centrální banky, která tak v nejbližších měsících nebude mít důvod měnit současné nastavení nástrojů měnové politiky v podobě svých úrokových sazeb.
Přestože ceny v Česku stále rostou třetím nejvyšším tempem v celé EU, Česká národní banka ve své aktualizované prognóze z 5. listopadu předpokládá, že inflace se bude v příštích měsících snižovat. Na horizontu měnové politiky (tedy na přelomu let 2021 a 2022) se bude nacházet na úrovni 2,2, respektive 2,1 procenta. K výraznějšímu přiblížení k dvouprocentnímu inflačnímu cíli by ale mělo dojít už v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku. Podobný vývoj by měla zaznamenat i takzvaná měnověpolitická inflace.
V případě tohoto scénáře může být podle Goldenburg Group měnový vývoj koruny poměrně zdravý, na rozdíl od těch zemí EU, kde cenová hladina bude nadále klesat, a tím dusit ekonomiku proti jejímu růstu.
 
Matěj Homola
Goldenburg Group