Hranice 14 procent padla. Inflace dál prudce stoupá

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 %. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Výrazný skok, a tedy i zářez do hospodaření domácností, způsobují náklady na bydlení. Za plyn si nyní lidé připlácejí za plyn (meziročně cca +44 %), elektřinu (+30 %), tuhá paliva (+24 %) a teplo (+17,5 %).

„Bydlení, potraviny a doprava – jako tři nejvýznamnější části rodinných rozpočtů – zdražují nebývalým tempem. Průměrné náklady na bydlení vzrostly o pětinu, za potraviny o téměř 11 % a dopravu o 21,5 %. Jde o položky v rodinném rozpočtu, na kterých lze jen těžko rychle ušetřit, a proto čím více za ně domácnosti zaplatí, tím více se bude šetřit na všem ostatním,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS. Jak dále doplnil: „Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici. Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 75 bodů.“

„Tato pádiví inflace už je tak razantní, že se citelně podepíše na životní úrovni nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy. Pro vládu představuje závažný problém, neboť frustrace a pocit zmaru obyvatelstva se v příštích měsících kriticky umocní. Za celý letošní rok je třeba počítat v průměru se zhruba 14procentní inflací. Česká národní banka bude nucena zvýšit svoji základní úrokovou sazbu letos až k úrovni sedmi procent,“ poznamenal Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

„Boj s inflací jsme prohráli. Nyní již neexistuje myslitelný způsob, který by prudký růst cen dokázal zastavit. Začínají se měnit naše inflační očekávání, což způsobí, že éra prudkého růstu cen bude dlouhodobějším jevem. Naše ekonomika směřuje ke stagflaci a životní úroveň lidí se bude propadat,“ doplňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.