Evropský průmysl se odrazil ode dna

V dubnu, kdy v eurozóně vrcholily odstávky se zpracovatelský průmysl oproti únoru propadl o 30 %. Nyní na únorovou hodnotu ztrácí už jen 12 %. Základní otázkou však zůstává, nakolik jde o nový business či zda tento „návrat“ probíhá pouze na vrub zásoby starších objednávek, zatímco průmysl stejně jako služby dál čelí poptávkovému šoku.

Samostatnou kapitolou je vývoj v automobilovém průmyslu. I tam došlo k pozitivnímu obratu a výroba se dostala z 15% úrovně (ve srovnání s únorem) dokonce na tři čtvrtiny. Chvályhodné? Jistě. Nadějné? Ne zcela, a to proto, že objem nových objednávek stále výrazně zaostává za před-koronovými úrovněmi.

V tomto případě srovnatelné statistiky chybí, a tak si obrázek musíme poskládat z dílčích národních přehledů. V případě největší evropské ekonomiky – Německa – jsou v tomto velmi významném průmyslu nové zakázky stále o 47 % níže než v únoru. A podobný obrázek poskytuje i francouzský průmysl, ať už se podíváme na zakázky nebo aktuálně na využití kapacit v automobilovém průmyslu. Takže nakolik se podaří dále umazat koronové ztráty produkce není vůbec jisté. Zatím se stále ještě počítají v desítkách procent (nejhorší je situace u automobilového průmyslu v Itálii, kde je stále výroba asi 40 % pod únorovou úrovní). Vyhlídky poptávky přitom, alespoň pokud jde o spotřebitelské nebo investiční průzkumy, nejsou na evropské straně rozhodně příliš optimistické.

Pro ČR jako zemi, jejíž HDP z deseti procent přímo a nepřímo řídí automobilový průmysl vyznívají nová čísla neutrálně. Ztráta produkce vůči únoru je zde ve srovnání s velkými zeměmi nižší, nicméně i pro tuzemské výrobce závislé primárně na evropské poptávce nevypadá výhled poptávky nijak růžově. Když navíc vezmeme v úvahu nové emisní pokuty, tak automobilový průmysl zdaleka ještě vyhráno nemá.

^REKLAMA

Petr Dufek
Analytik ČSOB