27. 04. 2022
Energetická krize eskaluje: Rusko zavírá plynové kohoutky do Evropy
Energetická krize v Evropě dále eskaluje poté, co včera oznámilo Rusko zastavení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska. Tento krok opětovně zvyšuje napětí na evropském trhu s plynem a také pravděpodobnost, že by mohlo dojít k odstřižení i ostatních členských zemí EU od ruských importů. Cena plynu v reakci na tyto zprávy vzrostla až o 17 % a dostala se zpět do blízkosti 100 EUR/MWh.
Rusko se rozhodlo zastavit dodávky zemního plynu, neboť jak Polsko tak Bulharsko odmítly zaplatit za surovinu v rublech, tj. v souladu s novými podmínkami, které v březnu oznámil prezident Putin. Právě na konci tohoto měsíce by přitom měly dle Moskvy začít platit za plyn v rublech také ostatní evropské země. Hlavním rizikem je proto nyní možnost, že Rusko v nejbližších dnech zvolí podobně razantní kroky také vůči svým největším odběratelům v čele s Německem.
Z pohledu Vladimira Putina lze další vyhrocení konfliktu číst jako snahu o nalomení dosavadní evropské jednoty. Sekundárně však jde Rusku také o oslabení efektivity západních sankcí, k čemuž by mohlo dojít, pokud by byla Evropská unie donucena přistoupit na specifické podmínky rublových plateb za plyn. Na druhou stranu, EU dávala doposud vcelku jasně najevo, že navzdory své závislosti na ruském plynu (40 % celkové spotřeby) nehodlá přistoupit na Putinova ultimáta a de facto kapitulovat, a to ani v situaci, kdy dojde k zastavení dodávek plynu.
Naopak je nanejvýš pravděpodobné, že včerejší krok Ruska dále zintenzivní úsilí Evropy odstřihnout se od závislosti na jeho energetických importech. Aktuální plán Evropské komise počítá se snížením ruských dodávek plynu o celé dvě třetiny do konce roku 2022. Pokud by však Rusko zcela zavřelo plynové kohoutky do Evropy, na stole by byl alternativní scénář relativně neuspořádaného odklonu od ruského plynu, jehož negativní dopady by zřejmě poslaly evropskou ekonomiku (a českou nevyjímaje) do recese.
Dominik Rusinko
Analytik ČSOB
