Jedná se vůbec o první zvýšení sentimentu ve službách po 16 měsících. Sentiment v průmyslu se zvýšil z 48,2 na 49 bodů. Tahounem zvýšení kompozitního PMI byla Francie, naopak německý PMI v září nečekaně poklesl.
Analytik Vojtěch Benda: Signály z PMI a ostatních měkkých ekonomických indikátorů naznačují postupné zlepšování stavu ekonomiky eurozóny. Na druhou stranu setrvání PMI kolem padesáti bodové hladiny zatím signalizuje spíše stagnaci či jen postupné a pomalé tempo oživení (tvaru písmene U), než návrat ke svižné dynamice růstu (tvaru písmene V). Nadále nevýrazné signály z ekonomik „šestnáctky“ jsou v souladu s prognózou ING, že ECB nebude zvyšovat úrokové sazby dříve než ve 2. polovině roku 2010.
Východisko: Dnes oznámí rozhodnutí z měnově-politického zasedání americká centrální banka Fed. V prohlášení Fed by se měla objevit pravděpodobně zmínka o konci ekonomické recese v USA. Nečekáme změnu úrokové sazby, v současné době na 0,25 %.
Analytik Vojtěch Benda: Ani přes náznaky tetelivého oživení americké ekonomiky nelze očekávat jednoznačný náznak ze strany Fed o časování růstu úrokových sazeb. Inflační rizika nadále zůstávají nízká, ekonomika USA se nachází hluboko pod svou potenciální úrovní. Sazby Fed by tudíž měly zůstat na současné nízké úrovni – slovy jeho předsedy – po „delší dobu.“
Východisko: Zítra zasedá Česká národní banka k rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb. Podobně jako v případě Fed se ani v případě ČNB nečeká nějaká zásadní akce. Úroková sazba ČNB je momentálně na historicky nejnižší hladině 1,25 %, čtvrt procenta nad sazbou ECB. Podle sporadických komentářů představitelů ČNB se „Jednotná fronta za snížení sazeb“ v posledních týdnech začíná drolit. Zatímco Viceguvernér Miroslav Singer další snížení sazeb nevyloučil, další členové bankovní rady, Eva Zamrazilová a Pavel Řežábek, spíše naznačují, že další pohyb úrokových sazeb by měl být spíš nahoru.
REKLAMA
Analytik Vojtěch Benda: Bankovní rada málokdy změnila sazby v „mezičase“ mezi kvartálními prognózami. Navíc jsou sazby v současné době rekordně nízké a blízko sazbám ECB. Argumentem pro další ždibec snížení sazeb by mohlo být nedávné prudké posílení koruny. Proti hovoří naopak náznaky (byť křehkého) zlepšování ekonomiky eurozóny (v zápisu z posledního zasedání bankovní rady vyplývá poměrně velká pozornost věnovaná právě signálům ze zahraničí). Nesmělé náznaky oživování zahraniční poptávky na straně jedné a nadále slabé inflační tlaky na straně druhé hovoří spíše pro vyčkávací strategii. Podobně jako v případě ECB nečekáme pohyb sazeb ČNB do druhé poloviny příštího roku.
