16. 12. 2022
ECB zvedla úrokové sazby a překvapila jestřábí rétorikou
Evropská centrální banka včera dle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 50 bazických bodů na 2,0 %. Ještě důležitější než samotný růst sazeb byl však doprovodný komentář, který se nesl v překvapivě jestřábím duchu a měl za následek výplach na rizikových aktivech. Rada guvernérů má totiž za to, že úrokové sazby by se měly dále „znatelně a stabilním tempem zvyšovat, aby dosáhly dostatečně restriktivní úrovně“. Na restriktivní úrovni by navíc měly úrokové sazby setrvat po delší dobu k zajištění včasného návratu inflace k 2% cíli.
V podobně jestřábím duchu se na tiskové konferenci vyjadřovala také Christine Lagardeová, dle které musí finanční trhy počítat, že ECB bude zvedat úrokové sazby o 50 bazických bodů po určitou dobu. Jinak řečeno, Christine Lagardeová vyslala trhům jasný signál, aby přecenily výhled na úrokové sazby v eurozóně směrem nahoru, a na rozdíl od Jeroma Powella slavila úspěch; z původní úrovně 2,75 % vidí eurový peněžní trh nyní terminální sazbu nad 3 %.
ECB ostatně neměla příliš na výběr – inflace v eurozóně sice v listopadu mírně zvolnila, nadále však zůstává dvouciferná. Rizikem navíc zůstává její vyšší perzistence v důsledku jen pomalého odeznívání jádrové inflace. Z tohoto důvodu předpokládáme, že ECB bude v razantním zvyšování sazeb pokračovat i v roce 2023, přičemž vrchol tohoto cyklu očekáváme na úrovni 3,0-3,5 %.
S dalším růstem úrokových sazeb je konzistentní i prosincová prognóza. Ta nově počítá s krátkou technickou recesí v eurozóně (Q4 2022 a Q1 2023) v důsledku energetické krize a vysoké nejistoty. Recese však nebude dostatečně hluboká, aby se sama postarala o svižné odeznění silných cenových tlaků. Podstatné revize směrem nahoru doznal také inflační výhled pro rok 2023, a to z 5,5 % na 6,3 %. Neméně důležité je, že ECB ve své prosincové prognóze očekává inflaci nad cílem i v roce 2024 (3,4 %) a 2025 (2,3 %), což evidentně dodalo jestřábům v Radě guvernérů dodatečnou munici.
Vedle růstu úrokových sazeb ECB oznámila spuštění programu kvantitativního utahování (QT) od 1. března 2023 v průměrném měsíčním objemu 15 mld. EUR. Toto rozhodnutí lze rovněž vnímat jako lehké jestřábí překvapení, třebaže se principiálně bude jednat o „pasivní“ QT, kdy centrální banka hodlá postupně snižovat objem reinvestic jistiny ze splatných dluhopisů v rámci programu APP (představujícího přibližně 60 % dluhopisového portfolia). Na konci druhého čtvrtletí pak může ECB tempo snižování velikosti své bilance přehodnotit, což otevírá prostor pro akceleraci QT ve druhé polovině příštího roku.
Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB
