ECB: stabilita sazeb a posun k neutrální rétorice

To, že cyklus utahování měnové politiky je již na svém vrcholu, dokládá pohled na poslední makro čísla v eurozóně. Za prvé, celková inflace v listopadu již potřetí v řadě překvapila nižší hodnotou (meziročně 2,4 %) a stejně tak klesá i jádrová složka, ačkoli zůstává stále zvýšená na 3,6 %. Za druhé, ekonomika eurozóny v zásadě stagnuje, a i přes mírné zlepšení zůstávají indexy podnikatelských nálad PMI v pásmu recese.

Tento vývoj by ostatně měla reflektovat i nová prognóza ECB, od které čekáme revizi inflace i růstu směrem dolů. Podobným směrem půjdou i technické předpoklady prognózy (cena ropy, plynu a elektřiny), což by mohlo přinést revidovaný výhled na inflaci pro roky 2025 a 2026 pod 2 %. Čím výraznější bude revize, tím větší voda na mlýn agresivním tržním sazkám, které aktuálně kalkulují s prvním snížením sazeb již v dubnu a za celý příští rok s jejich poklesem o 140 bazických bodů.

ECB si však dá záležet na tom, aby výsledek zasedání nevyzněl příliš holubičím způsobem. Předpokládáme, že centrální banka bude nadále, i když možná v menší míře, upozorňovat na proinflační rizika, především ve spojení s trhem práce, resp. aktuálně probíhajícím mzdovým vyjednáváním. Výsledek však bude mít ECB k dispozici až na jaře. Proto centrální banka zopakuje svůj přístup závislý na příchozích datech a je možné, že se ústy Christine Lagarde vymezí vůči agresivním tržním sázkám na brzký začátek snižování úrokových sazeb.

V našem základním scénáři počítáme s prvním poklesem sazeb na červencovém zasedání s tím, že rizika jsou vychýlena ve prospěch dřívějšího startu. Současné tržní sázky nicméně hodnotíme jako přehnané. V souhrnu by měla depozitní sazba ECB v roce 2024 poklesnout o 100bps na 3,0 %. Zároveň počítáme i se zrychlením tempa kvantitativního utahování (QT) prostřednictvím ukončení reinvestic v rámci programu PEPP, o kterém by se dnes měla začít vést diskuze.

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB