ECB dnes odstartuje cyklus snižování úrokových sazeb

Hlavním argumentem pro nižší sazby bude z pohledu ECB progres na inflační frontě. To by ostatně měla ilustrovat i nová prognóza, která přinese jen kosmetické změny – mírně rychlejší tempo růstu HDP a lehce vyšší inflaci v tomto roce. Podstatné však je, že na horizontu měnové politiky, tedy v letech 2025 a 2026, by měla celková inflace i její jádrová složka poklesnout na 2% cíl.

Proces uvolňování měnové politiky v eurozóně ale rozhodně nebude jednoduchý. Už jen proto, že poslední čísla z ekonomiky překvapila na proinflační notu, ať jde o vyšší inflaci a mzdovou dynamiku, historicky nejnižší míru nezaměstnanosti nebo svižnější oživení hospodářského růstu. Přestože širší desinflační příběh v eurozóně stále platí, inflační trajektorie je zamlžena celou řadou rizik, což ukazuje, jak složitá je pro centrální banky tzv. poslední inflační míle.

Tomu by dnes měla odpovídat i doprovodná komunikace, v čele s tiskovou konferencí Ch. Lagarde. Směrem k dalším měsícům zřejmě ECB nenabídne – vzhledem k proinflačním rizikům – žádný závazek snižování sazeb a celkově se rétorika ponese v relativně neutrálním a do značné míry vágním duchu. ECB se tak bude znovu odvolávat na přístup závislý na datech (data dependent), který však minimálně na dnešním zasedání respektován nebude (dlouhodobá signalizace poklesu sazeb v červnu).

Pokud by ECB pod vlivem nedávných makro čísel překvapila jestřábí rétorikou, vidíme prostor – třebaže ne extra výrazný – pro přecenění tržních sazeb na vyšší úrovně. Směrem k příštím měsícům však centrální banka nechá trh v mlze, což může vést k vyšší volatilitě sazeb. Aktuálně trhy kalkulují s dvojím až trojím snížení sazeb o 25bps do konce roku (včetně dneška). To je z našeho pohledu rozumný odhad, který počítá s první pauzou v tomto cyklu již v červenci a následným poklesem sazeb na zářijovém zasedání. Rizikem je však v tuto chvíli scénář méně razantního snižování úrokových sazeb v eurozóně.

Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB