07. 05. 2025
Dobré zprávy ze stavebnictví
Konec prvního čtvrtletí přinesl potěšující data ze stavebnictví. Mimo jiné i díky příznivému počasí bylo v březnu zaznamenáno meziměsíční zvýšení stavební produkce v reálném vyjádření o silných 3,5 % (po sezónním očištění), když se o něj tentokráte v podstatě shodným nárůstem zasloužily obě položky – inženýrské i pozemní stavitelství.
Z pohledu úrovně produkce stavebního sektoru nás březnová čísla dostala na nejvyšší hodnoty za poslední tři roky. Oproti loňskému březnu byla celková produkce vyšší o 12,1 %, kde ale svou roli sehrála i nízká statistická základna. Výraznější vzestup o meziročních 16,2 % zaznamenaly inženýrské stavby; pozemní stavitelství si polepšilo o 10,4 % meziročně.
Nálada ve stavebnictví se nadále zlepšuje, jak ukázal dubnový konjunkturální průzkum a je v současnosti nejvyšší od léta 2022. Statistiky vydaných stavebních povolení ale optimismus krotí. Orientační hodnota nově vydaných stavebních povolení po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu korun by byla podle ČSÚ na obdobné úrovni jako před rokem.
Zaměstnanost v sektoru se letos pomalu ale jistě zvyšuje, meziročně za první čtvrtletí letošního roku o 0,2 %. Nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy činil v březnu meziročně +7,4 %, za celé první čtvrtletí byla mzda meziročně vyšší o 5,8 %.
Závěr prvního čtvrtletí přinesl i optimističtější data z trhu rezidenčního bydlení. Počet nově zahájených staveb bytů byl meziročně vyšší o 15,9 %, když nárůst byl patrný výlučně u bytových domů (+34,1 %), nikoliv v rodinných domech (-12,1 %). Dokončených bytů bylo v letošním březnu oproti loňskému dokonce o 44,7 % více; z toho u rodinných domů to bylo +33,6 %, u bytových domů dokonce +75,5 %.
REKLAMA
Za první čtvrtletí letošního roku činil průměrný meziroční vzestup stavební produkce 7,4 %. To je více než solidní základ pro to, aby letošní celoroční výsledek byl kladný. Po dvou letech poklesu (2023 a 2024) předpokládáme pro letošní rok, že si stavebnictví polepší, a to řádově kolem dvou procent. Samozřejmě pomohou nižší úrokové sazby a tedy nižší náklady financování, vyšší objem infrastrukturních projektů financovaných z veřejných prostředků brzdit stavební aktivitu naopak budou stále slabé investice privátním sektoru.
Autor: Jan Vejmělek, analytik Komerční banky
