05. 10. 2020
Dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 447 miliard korun
„Česká republika měla velké štěstí, že do koronavirové krize vstupovala s relativně nízkou úrovní zadlužení. Díky tomu máme větší manévrovací prostor než většina zemí v Evropské unii. Přesto je alarmující, jak rychle se začíná rozvracet hospodaření veřejného sektoru. Především ústřední vládní instituce by měly spustit úsporná opatření,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Hospodaření sektoru vládních institucí za druhé čtvrtletí 2020 dosáhlo schodku 100,4 miliardy korun. V meziročním srovnání došlo k výraznému zhoršení, protože ve druhém čtvrtletí 2019 bylo dosaženo přebytku 25,8 miliardy korun. Na špatných výsledcích hospodaření se podílely především ústřední vládní instituce.
Schodkové hospodaření vedlo ke skokovému růstu zadlužení veřejného sektoru o 7,3 procentního bodu na 39,9 procenta HDP. To odpovídá dluhu 2 263,5 miliardy korun. O rok dříve dosahoval veřejný sektor zadlužení 32,6 procenta HDP. To odpovídalo výši dluhu 1 816,6 miliardy korun.
Příjmy sektoru vládních institucí klesly o 7,2 procenta. Na meziročním poklesu příjmů se podílely zejména nižší příjmy z daní. Výdaje sektoru vládních institucí vzrostly o 14,0 procenta. Na meziročním růstu se nejvíce podílely kapitálové transfery a dotace.
Ve druhém čtvrtletí 2020 byl nárůst dluhu výrazně vyšší než deficit hospodaření. Vládní instituce si totiž vypůjčily o 275,7 miliardy korun více, než byla jejich potřeba financování. Objem emitovaných cenných papírů vzrostl o 433,7 miliardy korun a nadále tvoří zcela dominantní složku dluhu.
REKLAMA
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS
