04. 08. 2022
ČNB přešlapuje na místě, dalšímu růstu sazeb se nevyhne
Centrální banka se na svém srpnovém zasedání rozhodla ponechat sazby beze změny na 7 %. A to nehledě na skutečnost, že od uplynulé prognózy (ukazující v základním scénáři na růst sazeb až k 8 %) výrazně zesílila pro-inflační rizika – vyšší dovážené inflační tlaky, slabší koruna a zejména další růst inflačních očekávání podniků promítající se do jádrové inflace vyústily v další akceleraci inflace a zvýšení inflačního výhledu všech tržních hráčů.
Inflace se v červnu pohybovala více než dva procentní body nad jarní prognózou a bude v nejbližších měsících dál sílit (v létě a na podzim se bude pohybovat nad 20 %). Při střednědobých inflačních očekáváních podniků okolo 7 % jsou tak dnešní reálné úrokové sazby stále poblíž nuly. To nakonec předpokládá i nová prognóza ČNB, která vidí inflaci vysoko nad cílem jak v letošním, tak i v příštím roce.
Bankovní rada Jiřího Rusnoka by v dnešní situaci pravděpodobně dostala na stůl silně jestřábí prognózu a hlasovala by o dalším výrazném zvýšení úrokových sazeb (minimálně o 75bps). Obměněná bankovní rada Aleše Michla se zatím profiluje vzhledem k sazbám velmi opatrně – a to včetně nových členů, které jsme původně považovali za možné jestřábí hlasy (např. Eva Zamrazilová). Proto pro nás rozhodnutí o srpnovém ponechání sazeb beze změny nebylo velkým překvapením.
To však nic nemění na tom, že trhy mohou mít problém s kredibilitou komunikace nové bankovní rady. Jak se stalo, že výrazná kumulace pro-inflačních rizik vede nakonec k rozhodnutí o stabilitě sazeb? Jednoduše – nová prognóza v hlavním scénáři nově předpokládá výrazné natažení horizontu měnové politiky na 18-24 měsíců. Argumentem je vysoký podíl nákladových položek v dnešní inflaci a předpoklad, že jejich efekt jednoduše časem (s trochu delším odstupem) odezní. Tento přístup by byl kredibilní za předpokladu ukotvených inflačních očekávání – ta střednědobá jsou však v případě podniků na historických maximech. Vybrat si tak v dnešní době jako hlavní scénář takový, který sází na stabilní inflační očekávání, je při nejmenším “velmi odvážné”.
Na druhou stranu, dobrou zprávou pro trhy je, že se nová bankovní rada rozhodla (při stabilitě sazeb) dál intervenovat na podporu koruny (a toto rozhodnutí otevřeně komunikovat). To může vést k uzavírání krátkých korunových pozic vytvořených před zasedáním (sázejících na konec intervencí), a koruně velmi krátkodobě pomoci. Koruně také v tuto chvíli hraje do karet aktuální nálada na globálních trzích – relativně holubičí komunikace Fedu vedla v posledních týdnech k dalšímu poklesu globálních výnosů i tlaku na riziková aktiva.
REKLAMA
Trvalou kredibilitu si ovšem bez jasné komunikace směrem k sazbám bankovní rada nezíská. To, že Aleš Michl nově připouští debatu nad růstem sazeb na nadcházejících zasedáních, je krok správným směrem. Trhy však budou potřebovat vědět, za jakých podmínek bude bankovní rada ochotná sazby dál zvyšovat. Z tohoto pohledu bude ostře sledované zítřejší setkání Jana Fraita s analytiky, kde budou prezentovány i jiné scénáře prognózy než ten hlavní s “nataženým horizontem měnové politiky”.
Zdá se (podle objemu likvidity), že ČNB musela před zasedáním v srpnu opět intervenovat. Bez větší čitelnosti ohledně úrokové politiky se koruna podle nás může dostávat v průběhu léta opětovně pod tlak (i když ji dnešní komunikace ohledně pokračujících intervencí potěšila). V základním scénáři tak předpokládáme nadále, že ČNB tlak na koruně a další kumulace pro-inflačních rizik nakonec bude tlačit do zvýšení sazeb v září, kdy předpokládáme růst sazeb o 50bps na konečných 7,50 %.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
