Státu také pomáhá prostředí super-nízkých výnosů, které vedlo k výrazným úsporám při obsluze veřejného dluhu (skoro o 25 %). Státní dluh pravděpodobně ve finále klesne o něco méně, než je přebytek státního rozpočtu. Ministerstvu se zatím vyplatilo využívat záporných výnosů (v tuto chvíli jsou na dluhopisech se splatností do 6 let) k předfinancování za záporný úrok a uložení prostředků za kladný úrok na účtech u ČNB.
V roce 2016 také výrazně narostl zájem o české dluhopisy v zahraničí. Více jak 30 % českých dluhopisů je nyní v držbě zahraničních hráčů (na konci roku 2015 to bylo lehce přes 20 %). A jediným důvodem zvýšeného zájmu není dobré hospodaření českého státu. Na českém trhu je s blížícím se koncem intervencí čím dál složitější půjčit si eura k zajištění se proti eventuálním budoucím ziskům koruny. Pro zahraniční hráče je zase vzhledem k limitům na řadu finančních institucí složité na českém trhu uložit koruny ve chvíli, kdy chtějí spekulovat na její post-intervenční zisky. Na derivátových trzích (cross currency swapy) jsou proto koruny relativně hodně levné. Řadě zahraničních hráčů se pak vyplatí obstarat si na těchto trzích koruny a investovat je do stále výhodněji úročených českých dluhopisů. Předpokládáme, že než ČNB koruně dovolí výrazněji posílit, solidní zájem o české dluhopisy ze zahraničí přetrvá.
Ve světle loňského hospodaření rozpočtu také těžko věřit, že se státu i přes plánovaný předvolební nárůst běžných výdajů (především transferů domácnostem) podaří letos hospodařit s deficitem 60 miliard korun. To by vyžadovalo výraznější resuscitaci vládních investic, která nevypadá moc pravděpodobně. Skutečná bilance veřejných financí tak pravděpodobně bude opět výrazně lepší.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
