Česká ekonomika se probouzí, co na to ČNB?

A to je přece jen lehké překvapení. Na český průmysl sice v říjnu pozitivně zapůsobilo zrušení odstávek výroby v segmentu automotive (probíhajících v Q3 v důsledku záplav ve Slovinsku). Listopadový výkon exportně zaměřeného průmyslu byl však až na automotive a výrobce elektrických zařízení zklamáním – nejenže klesala opětovně produkce v některých energeticky náročných odvětvích (chemický průmysl, zpracovatelé kovů), ale viditelně klesala produkce i v některých páteřních odvětvích včetně strojírenství. Zdá se však, že v prosinci (za který data ještě nemáme) se situace začala znovu lehce vylepšovat. To by byla dobrá zpráva, zvlášť pokud by v souladu s výsledky v eurozóně zaznamenal vylepšení i lednový index nákupních manažerů v českém průmyslu. Ukazovalo by to na jedno – průmysl po velmi problematické druhé polovině roku 2023 nacházel ke konci roku “pevnou půdu” pod nohama.

Včerejší čísla však sama o sobě těžko mohou být argumentem pro holubičí křídlo v bankovní radě (okolo Jana Fraita), aby změnilo svůj pohled na měnovou politiku – bude požadovat na nejbližších zasedáních nadále výraznější kroky (pravděpodobně po -50bps na zasedání). Dnešní HDP totiž stále v souhrnu se slabým třetím kvartálem zaostává za poslední listopadovou prognózou ČNB. A navíc z doprovodného komentáře není zcela jasné, jak moc se probouzí k životu spotřebitelská poptávka. Právě ta je pro rozhodování bankovní rady klíčová. Přetrvávající opatrnost českých spotřebitelů a vysoká míra úspor jsou jedním z hlavních důvodů, proč mezi mnohými členy bankovní rady klesají obavy ze setrvačnosti jádrové inflace. Spotřeba domácností sice na konci roku pravděpodobně vzrostla, ale podle “obecného komentáře” ČSÚ nebyla hlavním tahounem stabilizace hospodářství.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance