Blackout na Pyrenejském poloostrově: signál pro celou Evropu          

Obnova trvala až do rána. Výpadek ochromil dopravu, letiště, telefonní sítě i finanční služby. Firmy hlásily ekonomické ztráty. V pěti regionech byl vyhlášen stav nouze a spuštěny nouzové postupy. Implikace: Výpadek znovu otevřel debatu o tempu dekarbonizace. Uzavírání stabilních zdrojů (uhelné, jaderné elektrárny) zvyšuje systémové riziko, pokud není nahrazeno jiným záložním zdrojem s dostatečnou kapacitou. Bude nutné investovat do bateriových úložišť, záložních kapacit a inteligentního řízení sítě a do přenosové soustavy a propojení přenosových soustav. Incident podtrhl nutnost posílit kyberbezpečnost a robustnost infrastruktury. A společnost musí být lépe připravena na krizové situace.

Evropský kontext – Evropská zpráva ERAA 2024 (ENTSO-E) varuje, že rychlý přechod na obnovitelné zdroje bez adekvátní náhrady flexibility přinese riziko nedostatků elektřiny: Fosilní kapacity budou do 2030 ekonomicky neudržitelné. Solární a větrné zdroje bez záložních systémů nenahradí stabilitu klasických elektráren. Bez podpůrných tržních mechanismů nebude dost investic do nové výroby. Analýza ERAA naznačuje, že blackout na Pyrenejském poloostrově nemusí být ojedinělou událostí, ale předzvěst systémových rizik. Pokud Evropa neurychlí investice do záložních zdrojů, řízení sítě, propojení přenosových soustav a kyberbezpečnosti, může být spolehlivost dodávek elektřiny ohrožena.

Proč jsou investice do přenosové soustavy naprosto klíčové? Dobře to shrnuje analýza Bruegel: Evropa stojí před obrovskou výzvou: bez masivního rozvoje elektrických sítí je přechod na bezemisní ekonomiku prakticky nemožný. Přenosové a distribuční soustavy jsou dnes úzkým hrdlem transformace – a jejich modernizace není jen otázkou peněz, ale i správného plánování, regulace a mezinárodní koordinace.

1. Bez posílení sítí nebude možné masivní nasazení obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje jsou geograficky rozmístěné jinak než tradiční zdroje energie – větrné farmy na severu, solární elektrárny na jihu. Chybí-li flexibilní a robustní síť, energie z těchto zdrojů se k průmyslovým centrům a městům prostě nedostane.
2. Přenosová kapacita přímo ovlivňuje ceny elektřiny a stabilitu trhu. Silnější přeshraniční propojení snižuje cenové rozdíly mezi zeměmi, stabilizuje trh a chrání spotřebitele před cenovými šoky. V době energetické krize v roce 2022 činily příjmy z cenových rozdílů na propojkách 16 miliard eur – což ukazuje, jaké nevyužité přínosy existují.
3. Staré sítě technicky nestačí novým požadavkům. Evropské elektrické sítě jsou jedny z nejstarších na světě. Bez integrace digitálních technologií (chytré měření, bateriová úložiště, řízení decentralizované výroby) se zvyšuje riziko výpadků a plýtvání energií.
4. Neefektivní regulace zvyšuje konečné náklady pro spotřebitele. Současný regulační model příliš podporuje investice do fyzických aktiv namísto inovativních, nákladově efektivnějších řešení (např. chytré řízení zátěže). Výsledkem je neoptimální využití sítě a vyšší účty za elektřinu. 5. Finanční náklady jsou zvládnutelné – problém je v rozdělení rizik a přínosů. Roční potřeba investic (cca 0,5 % HDP EU) je srovnatelná s jinými velkými infrastrukturními projekty (např. investice do železnic). Přesto projekty často váznou, protože ti, kdo je financují, nejsou vždy ti, kdo z nich nejvíc profitují. Evropský fond zaměřený na přeshraniční projekty by mohl tyto bariéry překonat. 6. Bez férového rozdělení nákladů hrozí odpor veřejnosti. Síťové náklady dnes tvoří asi čtvrtinu ceny elektřiny pro domácnosti. Pokud by se náklady na rozvoj sítí přenesly přímo na spotřebitele bez inteligentního rozložení v čase (např. pomocí státem garantovaných amortizačních fondů), hrozí ztráta podpory pro zelenou transformaci.

Autor: David Navrátil, analytik České spořitelny