Bitcoin vzrostl nad všechny myslitelné meze

V posledních dnech můžeme pozorovat spanilou jízdu bitcoinu. Jeho cena již pokořila hranici 37 000 dolarů. Raketový růst ceny nejznámější kryptoměny je anomálií, která se na trzích nevyskytuje příliš často. Určitě bychom se proto měli zamyslet, co za úspěchem bitcoinu stojí a jak se jeho příběh může dál vyvíjet.

Pro bitcoin je stejně jako pro ostatní aktiva podstatné, jak je nastavena hospodářská politika centrálních institucí. Vzhledem k pandemii koronaviru je takřka po celém světě extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank. Rozpočtovou politiku většiny vlád zas můžeme označit za rozhazovačnou, která nebere příliš velké ohledy na růst zadlužení. Tato kombinace vede k obrovskému přílivu peněz na trhy, což způsobuje mohutný růst cen aktiv.

Drtivá většina peněz samozřejmě proudí do prověřených aktiv jako jsou akcie, dluhopisy či nemovitosti. Proto i v krizi můžeme pozorovat, že různá aktiva dosahují nových cenových maxim. Z pohledu investorů se již mnohé typy aktiv mohou jevit jako předražené, a proto dostávají šanci i různé alternativy. Do obliby se dostává umění, raritní automobily či kryptoměny.

Velcí investoři samozřejmě nevstupují do světa kryptoměn s tím, že by se virtuální měny staly významnou součástí jejich portfolií. Mnozí z nich však malou část portfolia kryptoměnám věnují. Jenže i malé části velkých portfolií znamenají pro kryptoměny obrovský příliv nových peněz. Na ten není reagováno adekvátním zvýšením nabídky klíčových kryptoměn na trhu, protože jsou naprogramovány deflačním způsobem. To se samozřejmě musí projevit jediným možným způsobem, tedy obrovským růstem ceny.

^REKLAMA

Když na trzích delší dobu skokově narůstá cena, začíná se u mnohých nezainvestovaných lidí projevovat takzvaným FoMO efekt (Fear of Missing Out). Ten vyvolává strach v lidech, že propásnou jedinečnou příležitost na trhu. Strach se následně přetaví do zběsilého nakupování, které vede k dalšímu růstu cen. Tím se FoMO efekt posiluje až zdeptá další do té doby zdrženlivější jedince, kteří postupně naskakují do stále rychleji jedoucího vlaku.

Otázkou zůstává, zda rozjetý vlak nakonec vykolejí, jak se mu to již jednou povedlo na přelomu let 2017 a 2018. Ono vykolejení se projevovalo obřím poklesem cen kryptoměn. To vedlo k vysokým ztrátám pro mnohé investory, kteří do rozjetého vlaku naskočili příliš pozdě. Tentokrát můžeme být svědky podobného scénáře. Přesto lze usuzovat, že i po případném propadu kryptoměn budou mít výrazně vyšší cenu než v období od poloviny roku 2018 do poloviny roku 2020. Velcí a zkušení investoři by totiž přeci jen mohli částečně stabilizovat bouřlivě se vyvíjející situaci v kryptosvětě.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS