22. 10. 2020
Analýzy ze Spořky: Rychlý odhad dopadu nových vládních opatření na letošní rozpočtový deficit
V září zveřejněná prognóza z dílny samotného ministerstva financí implikovala deficit veřejných rozpočtů ve výši 356 mld. Kč. V tom je i hospodaření krajů a obcí; po odečtení jejich pravděpodobného mírného přebytku (v minulých letech měly samosprávy v průměru zřetelné přebytky) může na samotný státní rozpočet připadat necelých 400 miliard Kč. Tolik pohled ze září.
MF také uvádí, že od března do konce září vydalo na přímou pomoc (Pětadvacítka, Antivirus a pod.) 97 miliard Kč. Pro jednoduchost předpokládejme,
(a) že těch nejdobrodružnějších cca 7 týdnů od půlky března do konce dubna se (i s případným zpožděním) týkaly řekněme dvě třetiny uvedené částky, tj. 65 miliard Kč,
(b) že vláda nebude zavádět žádná výrazná opatření nepřímého rázu (odklady záloh daní do roku 2021 apod.; ta, která už platí, jsou zřetelně méně razantní než ta jarní),
(c) že dobrodružná epizoda, která právě začíná, bude stejně dlouhá jako ta jarní.
Vše uvedené by celkově znamenalo, že zářijový pohled je třeba zhoršit o oněch cca 65 miliard Kč. Výsledné (samozřejmě velmi hrubé) očekávání pro letošní výsledek státního rozpočtu tak bude maximálně někde kolem 450 miliard Kč.
Pokud tedy zvyšování salda nenabere v nejbližších týdnech výrazně vyšší tempo než v nejhorších jarních měsících, pak by letošní rozpočet nakonec zdaleka neměl vyčerpat celou schválenou částku 500 miliard korun.
Navíc – vzhledem k různým administrativním zpožděním a vlivu svátků na konci roku je otázka, jak velká část peněžních toků vyvolaných nynějšími opatřeními se v hospodaření vlády účetně projeví až v číslech za příští rok (byť hned na jeho počátku).
Michal Skořepa
Ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
