„Aktivity trhu opět ovlivňuje strach z vývoje globální ekonomiky. Obavy z recese v eurozóně však nesdílíme. Spotřebitelská poptávka poroste, i když jen zvolna. Do konce roku 2016 by se měla míra inflace vyhoupnout nad 1 %. Evropská centrální banka (ECB) přesto dále neochvějně zaplavuje trhy penězi, což primárně prospívá pouze finančním aktivům a nikoli reálné ekonomice. Namísto podpory růstu skrze strukturální opatření se program ECB na nákup aktiv v kombinaci s negativní depozitní sazbou stává stále větší a bezprostřední zátěží pro celý evropský bankovní sektor. Následkem toho se klasické bankovní služby jako například správa klientských vkladů nebo úvěrování firem a domácností dostávají pod tlak,“ říká hlavní ekonom Raiffeisen Bank International AG (RBI) Peter Brezinschek v nedávno zveřejněné „Strategii pro střední a východní Evropu pro druhé čtvrtletí roku 2016“.
Silný růst v regionu střední a jihovýchodní Evropy (CE/SEE) pokračuje a pro rok 2016 se očekává, že průměrný růst reálného HDP mírně přesáhne 3 procenta. Spotřeba domácností hraje klíčovou roli a je podporována pozitivním vývojem na trhu práce a rostoucí kupní silou. V rámci regionu se vedoucí role ujímá Polsko (3,8 %), Slovensko (3,5 %) a také Rumunsko (4,0 %). Za zmínku jistě stojí i Chorvatsko (1,5 %) a Srbsko (2,5 %) – obě země překonaly dlouhá leta recese. V posledních měsících však opět vzrostla politická nejistota v regionu. Polská vláda je Evropskou komisí vnímána kriticky a také volby na Slovensku a v Chorvatsku zatřásly místním politickým prostředím.
Situace v oblasti východní Evropy je nadále nestabilní. „V případě Ruska i Běloruska jsme snížili odhady HDP pro rok 2016 na –2,0 %. Na konci roku 2015 jsme přitom očekávali scénář nulového růstu v obou těchto zemích. Předpověď růstu HDP na Ukrajině zůstává na úrovni 1,5 %. Napětí mezi Ruskem a Tureckem, stejně jako ruské působení na Středním východě a na Ukrajině představuje riziko pro jeho politickou stabilitu. V případě, že nebudou dále klesat ceny surovin, obzvláště pak ropy, měla by recese v Rusku ve druhé polovině roku odeznít, nicméně Rusko musí nejprve snížit své rozpočtové deficity“, uvádí Brezinschek.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská dodává:
„Růst české ekonomiky letos zpomalí ke 2 %. Loňský růst o 4,3 % byl v mnoha ohledech výjimečný a neopakovatelný. Tempo růstu české ekonomiky se přesto udrží nad desetiletým průměrem, což je pro tzv. „staré evropské země“ zatím nedosažitelný cíl. Sousední země však porostou rychleji než česká ekonomika, která začíná narážet na konkrétní mantinely růstu. Příkladem je nedostatek zaměstnanců technických profesí na trhu práce. Inflace, která se má po celý zbytek roku pohybovat pod 2 %, nedovolí České národní bance opustit kurzový závazek na úrovni 27 korun za euro ani letos. ČNB bude nucena dál intervenovat.“
REKLAMA
