Česká republika bude v krátkodobém výhledu, co se týče HDP, kopírovat trendy eurozóny. Podle prognózy Ernst & Young by měl HDP České republiky v roce 2013 zaznamenat 0,5% pokles, s mírným růstem na 1,9 % se počítá až v roce 2014. Hlavní příčinou poklesu českého HDP v roce 2012 bylo snížení soukromé spotřeby o 3 % a také letos lze u tohoto ukazatele očekávat další pokles. Výrazný podíl na tomto vývoji měla slábnoucí poptávka konzervativních českých domácností i v eurozóně a úsporná opatření české vlády.
Brzdou rychlejšího ekonomického růstu eurozóny bude letošní další zvýšení nezaměstnanosti v eurozóně a její jen velmi pomalé snižování od roku 2014. Podle prognózy by měla míra nezaměstnanosti v celé eurozóně dosáhnout do konce letošního roku rekordních 12,4 %, přičemž ve Španělsku a Řecku to bude dokonce více než 26,5 %. Počet lidí bez práce bude v Evropě i nadále vysoký a nic na tom nezmění ani ekonomické oživení.
Pro období 2014–17 se podle prognózy odhaduje průměrný růst HDP v eurozóně na 1,4 % ročně, což je stále téměř o jeden procentní bod méně, než byl průměr eurozóny před deseti lety. I v letošním roce bude výrazný rozdíl mezi výkonností klíčových zemí eurozóny, které mírně porostou, a hospodářsky slabšími státy potýkajícími se s pokračující recesí. Díky zvyšování produktivity by však tyto ekonomiky měly od příštího roku začít tento rozdíl dotahovat.
„Není pochyb o tom, že situace v eurozóně teď vypadá lépe než před půl až tři čtvrtě rokem, což se pozitivně promítá do cen akcií v celé Evropě,“ říká Marie Dironová, senior konzultantka Ernst & Young podílející se na přípravě čtvrtletních prognóz. „Nicméně důvěra v reálnou ekonomiku zatím nekoresponduje s optimismem, který můžeme pozorovat na kapitálových trzích. Věříme, že ji podniky i domácnosti znovu najdou, jen to bude trvat podstatně déle, než by se podle situace na kapitálových trzích mohlo zdát.“
Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young, dodává: „Firmy v celé Evropě začínají opět zvažovat a plánovat investice. Pokud ale evropské země chtějí úspěšně konkurovat, budou muset ještě hodně zapracovat na dlouhodobém zvyšování produktivity práce a dalším posilování inovací.“
Přes určité pozitivní signály se eurozóna stále potýká s celou řadou problémů, které by mohly nynější křehkou důvěru v její růst narušit. Předčasné parlamentní volby v Itálii skončily patem a politické problémy řeší i několik dalších členských zemí eurozóny. A k tomu je nutné přičíst přetrvávající vysokou míru nezaměstnanosti, nízkou spotřebu domácností i podniků a úsporná fiskální opatření. Na druhé straně díky úspěšnému ozdravení Spojených států a asijských ekonomik, které slibují výrazný hospodářský růst, panuje všeobecné mínění, že to nejhorší je snad již za námi.
REKLAMA
Česká republika
HDP České republiky se podle předběžného odhadu v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně snížil o 1,7 %, pokles za celý rok 2012 je něco přes 1 %. Výrazný podíl na tomto vývoji měla úsporná opatření české vlády a slábnoucí poptávka v eurozóně a v neposlední řadě i slabší ochota českých spotřebitelů utrácet. Podle prognózy by se ale již ve druhé polovině letošního roku mělo v české ekonomice pozitivně projevit oživení poptávky v Evropě i na rychle se rozvíjejících trzích, které alespoň částečně nahradí stále slabou domácí spotřebu. Čistý export by měl letos k růstu HDP přispět třetinou procentního bodu, celkový odhad pro rok 2013 je ale 0,5% pokles.
Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young, komentuje dopady vývoje v eurozóně na Českou republiku a předpokládaný makroekonomický vývoj v ČR:
„Hlavní příčinou poklesu českého HDP v roce 2012 bylo snížení soukromé spotřeby o 3 %. A stejný faktor bude spolu s úspornými opatřeními české vlády největší brzdou domácí ekonomiky i v letošním roce, kdy očekáváme další pokles soukromé spotřeby. Čeští spotřebitelé se chovají racionálně a tak projevují menší ochotu si na spotřebu půjčovat, objem spotřebitelských úvěrů klesl v roce 2012 o 1,5 %. Naproti tomu vklady se v reakci na nejisté ekonomické vyhlídky zvýšily. Slabý pracovní trh a zvýšení sazeb DPH jsou dalšími okolnostmi přispívajícími k poklesu reálných příjmů domácností a zvyšujícími tlak na omezení spotřeby.“
„V lednu letošního roku se míra nezaměstnanosti, stanovená novou metodikou Českého statistického úřadu, zvýšila z prosincových 7,4 % na 8 %. Předpokládáme, že na této úrovni zůstane minimálně po další dva roky. Přestože se základní sazba DPH na počátku roku zvýšila o jeden procentní bod, míra inflace, stanovená pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen, klesla ze 2,4 % vloni v prosinci na lednových 1,9 % (sazby nepřímých daní se totiž počátkem roku 2012 rovněž zvýšily, a to výrazněji než v roce 2013). Průměrnou míru inflace v současnosti pro letošní rok odhadujeme na 2,3 %. Očekávaná inflace by tedy měla být o celý procentní bod nižší než v roce 2012, největší vliv na ni budou mít domácí daňové sazby a světové ceny komodit.“
REKLAMA
„Objem investic by se měl letos snížit o půl procentního bodu, a to kvůli menšímu objemu zahraničních objednávek a významným nevyužitým výrobním kapacitám. Jak ukázal nový průzkum ČNB, finanční instituce dále zpřísňují kriteria pro poskytování korporátních úvěrů, což bude mít rovněž negativní vliv na realizované investice. Přes nepříznivý vývoj krátkodobých ukazatelů ve stavebnictví očekáváme, že uvolnění podmínek pro poskytování úvěrů domácnostem a poměrně nízké ceny nemovitostí k bydlení pozitivně ovlivní akvizice tohoto typu nemovitostí, a tím i investice obecně. Ty by měly díky nárůstu domácí i zahraniční poptávky růst v příštím roce 1,4% tempem.“
Od roku 2016 by se měl HDP české ekonomiky až do konce dekády zvyšovat přibližně 3% tempem, tedy pomaleji než v letech před krizí. Důvodem je pomalejší růst produktivity práce v klíčových výrobních sektorech a nedostatečná nabídka pracovní síly. Stárnoucí populace bude firmám komplikovat nábor nových zaměstnanců, s nimiž by mohly rozšířit podnik a soutěžit na celosvětové úrovni. Bude rovněž potřeba klást větší důraz na domácí spotřebu, a tím snížit závislost na zahraničí. K výhodám české ekonomiky patří bankovní sektor, který byl i během krize díky vysoké ziskovosti, efektivitě, konzervativním zásadám řízení rizik a poměrně nízké zadluženosti celého hospodářství velmi stabilní.
„Domníváme se, že krátkodobá rizika ovlivňující externí perspektivy české ekonomiky jsou relativně pod kontrolou, protože se snížila bezprostřední hrozba rozpadu eurozóny, výnosy ze státních dluhopisů slabších členů eurozóny výrazně poklesly a německá ekonomika začíná znovu oživovat. Hlavní krátkodobé riziko tak pro českou ekonomiku představují úsporná opatření vlády, jež by mohla mít zásadnější dopad, než se předpokládalo, protože ČNB má pro kompenzaci jejich negativních důsledků jen velmi omezený prostor,“ dodává Jan Fanta.
Nůžky mezi členskými státy eurozóny se budou zavírat
Prognóza Ernst & Young předpokládá, že již v příštím roce bude jedničkou mezi slabšími ekonomikami eurozóny s nejrychleji rostoucím exportem Řecko, jehož vývoz se v roce 2014 zvýší o 9 %, následované Irskem a Španělskem se 4 %. Právě těmto třem zemím se od roku 2008 podařilo dosáhnout nejvýraznějšího snížení relativních jednotkových nákladů práce, a tedy nejvýraznějšího posílení konkurenceschopnosti. „Hlavní podíl na hospodářském růstu, byť minimálním, který v nejslabších zemích eurozóny očekáváme v roce 2014, budou mít především investice a export,“ říká Jan Fanta. „A teprve následně, až dojde k oživení pracovního trhu, se pozitivně projeví i domácí spotřeba.“
Mírný pokles nezaměstnanosti až od roku 2014
Prognóza předpokládá, že ještě na konci roku 2017 bude míra nezaměstnanosti nad 11 % a že práci bude hledat přibližně o 6,5 milionů lidí víc než před deseti lety. Další nárůst nezaměstnanosti v letošním roce bude mít negativní vliv na ochotu spotřebitelů nakupovat a podobně nepříznivou roli sehrají i pokračující fiskální škrty a úsporná opatření. Letos by tudíž měla spotřeba podle prognózy dále klesat, a to o 0,6 %, a teprve od příštího roku lze očekávat její mírné zvýšení. V letech 2014–17 by to mělo být průměrně o 1 % ročně.
Dalším faktorem brzdícím hospodářský růst eurozóny ve sledovaném období, tj. do roku 2017, je snižování závislosti bank na cizím kapitálu. I když bankovní sektor dnes pro ekonomiku jako celek představuje podstatně menší systémové riziko než před rokem, není ještě ve stavu, který by mu umožňoval masivně navýšit objem poskytovaných úvěrů, a tím nastartovat hospodářský růst. Zhoršená dostupnost úvěrů bude tudíž i nadále negativně ovlivňovat jak investice, tak spotřebu.
Fiskální škrty sníží růst o jeden procentní bod
Dalším faktorem nepříznivě ovlivňujícím ekonomický růst ve střednědobém výhledu jsou úsporná fiskální opatření. Prognóza Ernst & Young odhaduje, že jejich celková výše bude i v letošním roce představovat více než 1 % HDP eurozóny a že její ekonomický růst zpomalí asi o jeden procentní bod. Již od příštího roku by tato opatření měla být mírnější, nicméně pokud se škrty budou nadále pohybovat kolem 0,5 % – 1 % HDP ročně, budou mít na ekonomický růst negativní dopad. „Po letech úsporných balíčků je teď hlavním úkolem pro politiky ze zemí eurozóny, a nejen těch hospodářsky slabších, prosazovat takové kroky, které už nebudou snižovat ekonomický růst a naopak by jej měly z dlouhodobějšího pohledu podpořit,“ upozorňuje Jan Fanta.
„Naše prognózy připravujeme již od dubna 2010 a během těchto tří let se opakovaně setkáváme s tím, že se eurozóna vyvíjí stylem dva kroky vpřed, jeden krok vzad,“ říká závěrem M. Dironová. „Jakmile se výhled zlepší a sníží se volatilita, okamžitě se objeví nové problémy a nové hrozby. Pokud do eurozóny přijde ve druhé polovině letošního roku oživení – a my po zvážení všech relevantních faktorů věříme, že se tak stane – bude opravdu jen křehké. Úkolem evropských politiků bude pozorně sledovat politický i ekonomický vývoj a v případě potřeby rychle a účinně zareagovat a včas řešit potenciální krizi.“
