Asi nejčastějším mýtem o investování je tvrzení, že investice jsou pouze pro bohaté, resp. že pouze bohatí mohou investovat tak, aby vydělávali. Je to nesmysl. Dnes je možné investovat i s několika stovkami korun měsíčně, na jednorázovou investici postačí pár tisíc korun. Je samozřejmě bláhové si myslet, že z deseti tisíc udělá investor za rok milion korun, ale začít se dá i s málem. Ať je to investice přímo do akcií, nebo do produktů, jako jsou fondy, certifikáty, nebo ETF, které umožňují investovat prakticky do všech investičních tříd. Ani komodity, nebo FOREX nejsou dnes retailovým investorům nedostupné, i když pro nezkušené investory nejsou vhodné. Stačí si vybrat.
Další mýtem, které potenciální investory často mate, je tvrzení, že investování je příliš rizikové. Ano, je pravdou, že pokud chceme dosahovat nadprůměrných výnosů, je potřeba podstoupit vyšší riziko, ale na trhu jsou dostupné také produkty, které jsou určeny konzervativním investorům, u nichž je přednější bezpečnost před vysokým výnosem. Pokud bychom to vzali z druhé strany, tak ani peníze v bance, nebo státní dluhopisy, tak často považované za bezrizikovou investici, nejsou 100% bezpečné. Je ale pravdou, že pokud neinvestujeme a držíme peníze na běžném účtu, peníze znehodnocuje inflace a reálně jsme stále ve ztrátě – i bez rizika.
Dalším hojně rozšířeným názorem je, že čím větší, resp. rozsáhlejší diverzifikace, tím lépe. Ani to není tak úplně pravda. I samotný Warren Buffett říká ,že kdo si koupí od každé společnosti jen pár akcií, nemá portfolio, ale ZOO. I když investovat podle Warrena Buffetta také není příliš rozumné, tak mít v portfoliu co nejvíce akcií rovněž není chytrým řešením, jak rozložit riziko. Někdy i poměrně koncentrované portfolio složené z několika investičních nástrojů může omezit riziko mnohem efektivněji, než nesmyslně široká diverzifikace.
Mnoho investorů se řídí při výběru investičních produktů jejich historií, očekávajíc, že dobré minulé výnosy jsou zárukou dobrých výnosů v budoucnu. To samozřejmě rovněž není pravda. Výkonnost, resp. výnosnost cenného papíru závisí od mnoha faktorů, jako jsou fundamenty, situace na trhu, nabídka a poptávka apod. Určitě nám však o výnosovém potenciálu investice nic neřekne její minulost. Naopak, vysoké výnosy v minulosti mohou značit buďto vyčerpání výnosového potenciálu, nebo také nafukující se bublinu, která spíše značí blížící se propad.
Když investuji přes pojišťovnu, budou mé investice v bezpečí. Tímto nesmyslem se dá mnoho nezkušených klientů obalamutit pojišťovacími zprostředkovateli, ale pravda to samozřejmě není. Pojišťovny jsou zde kvůli krytí životních, nebo majetkových rizik apod., ale určitě nepojistí investici. Prakticky jedinou jistotou, kterou má investor v případě investování prostřednictvím pojišťovny (a produkty jako IŽP apod.), jsou vyšší poplatky, které v konečném důsledku zaplatí.
REKLAMA
Všechny akcie jsou v dlouhém horizontu vždy ziskové. Další z mýtů, který se jeho zastánci snaží dokazovat dlouhodobými grafy výkonnosti, které ukazují ve velmi dlouhém horizontu (čím problémovější titul, tím delší historie, aby bylo ten hezký růst vidět) rostoucí grafy u prakticky každého titulu. Je to ale podobné, jako u investování na základě historických dat. V historii se najde hodně příkladů akciových titulů, které měly zajímavou historii a dopadly neslavně a ještě více takových, které investorům prakticky pouze prodělávaly. Vzhledem k vývoji posledních let, a stále častějším bublinám na trzích, se počet titulů, které i v dlouhém horizontu nepřinesly žádné výnosy, stále zvyšuje. Za investiční perpetuum mobile byly donedávna považovány také nemovitosti, ani ty ale neznamenají zaručený zisk.
Lidé s vysokoškolským vzděláním jsou lepší investoři. Ani to není pravda. Vysoká škola sice může dát dobrý základ, ale titul ještě z nikoho dobrého investora neudělal. Mnohem větší vliv na úspěch investice mají u dobrých investorů zkušenosti, zdravý úsudek a pevné nervy. Vzdělání určitě není na škodu, ale nevytváří předpoklady pro to, aby byl z člověka dobrý investor. V bankách, nebo v investičních společnostech, které v posledních letech lidem prodělaly velký majetek, určitě pracuje mnoho vysokoškoláků.
Mnoho investorů si myslí, že správnou investici je potřeba dobře načasovat. Již jednou zmiňovaný Warren Buffett by o tom mohl říct své, i když v dnešní době už ani striktní dodržování pravidla kup a drž nemusí být zárukou zisků. V každém případě ale zkušenosti mnoha investorů jsou důkazem toho, že časování trhu v dlouhém horizontu nefunguje.
Když nakupují všichni kolem, je dobré nakupovat, když všichni prodávají, je dobré se investice zbavit. Typická chyba většiny investorů, kteří jsou ovlivňování masovým chováním, které je často vidět také ve světě investic. Skutečnost je většinou taková, že největší nákupní a prodejní hysterie je typická pro vrcholy, nebo dno trhu. Výsledkem je nakupování předražených akcií těsně před začátkem propadu a jejich zoufalý prodej, když se na trh začínají vracet kupci. Ne nadarmo je tak oblíbený výrok Nathana Rothschilda, že akcie se nakupují, když na ulicích teče krev.
Vysoký rating je zárukou kvality. Bejvávalo. Je to už hodně dávno, co ratingové agentury hodnotily investiční produkty na základě objektivních kritérií, přičemž měly k dispozici informace, které nebyly přístupné každému. Od dob, kdy jsou ratingové agentury placeny emitenty, jejichž produkty jsou hodnoceny, nemůže být rating brán jako objektivní hodnocení a už vůbec nemůže ovlivňovat investory při jejich investičních rozhodnutích. Ratingové agentury ztratily v posledních letech svůj kredit a je nepravděpodobné, že by jej v nejbližší době získaly zpět.
