Kromě formální změny označení této transakce z „práva výkupu účastnických cenných papírů“ v obchodním zákoníku na „nucený přechod účastnických cenných papírů“ v zákoně o obchodních korporacích je hlavní obsahovou změnou povinnost hlavního akcionáře, pokud se dohodne na dorovnání (tj. doplatkem nad rámec oficiálně nabídnuté ceny) s jakýmkoliv minoritním akcionářem mimo soudní řízení, postupovat podle této dohody co do základu uznaného práva i vůči všem ostatním minoritním akcionářům.
Hlavní akcionář uzavření takového dohody musí oznámit ostatním akcionářům způsobem stanoveným zákonem o obchodních korporacích a stanovami pro svolání valné hromady. Pro hlavního akcionáře bude závazné vůči všem ostatním minoritním akcionářům i případné soudní rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění. Hlavní akcionář bude mít navíc povinnost složit celou výši dorovnání vůči všem minoritním akcionářům do soudní úschovy.
|
Tip: Další okradení klienti. Jak poznáte dobrého realitního makléře? |
Pro ilustraci krátký příklad: V soudním řízení uspěl minoritní akcionář se žalobou, ve které se domáhal přezkoumání přiměřenosti výše protiplnění, které mu uhradil v rámci squeeze-out v roce 2012 hlavní akcionář. Soud stanovil, že přiměřená výše protiplnění má být 2 500 Kč na akcii a nikoliv hlavním akcionářem určených 1 000 Kč na akcii. Minoritní akcionář, který před realizací squeeze-out držel 100 kusí akcií předmětné společnosti, tak mimo původní částku 100 000 Kč obdržel na základě soudního rozhodnutí od hlavního akcionáře ještě dodatečných 150 000 Kč. Další minoritní akcionáři, kteří drželi před realizací squeeze-out dalších 2 000 kusí akcií předmětné společnosti a s hlavním akcionářem nevedli soudní spor o přiměřenost výše protiplnění, obdrželi pouze 1 000 Kč na akcii.
Pokud bude stejný soudní spor vedený na squeeze-out realizovaný v roce 2014, bude hlavní akcionář povinen zaplatit všem minoritním akcionářům cenu 2 500 Kč za akcii, tj. i těm, kteří s ním nevedli soudní spor. Celkově tak hlavní akcionář vyplatí o 3 mil. Kč vyšší částku.
Kvorum alespoň 90 % v držení hlavního akcionáře pro možnost realizace squeeze-out zůstává zachováno, stejně jako povinnost doložit výši navrhovaného protiplnění znaleckým posudkem, který nesmí být ke dni doručení žádosti starší než 3 měsíce (neplatí pro společnosti, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu – v takovém případě se vyžaduje zdůvodnění výše protiplnění hlavním akcionářem a předchozí souhlas České národní banky). Jednou z dalších změn je, že představenstvo bude nově povinno svolat příslušnou valnou hromadu na základě žádosti hlavního akcionáře do 30 dnů. Současná lhůta je do 15 dnů.
Společnost bude dále povinna bez zbytečného odkladu vydat na žádost akcionáře zdarma kopie (i) údajů o osobě hlavního akcionáře a (ii) znaleckého posudku s tím, že na toto právo společnost upozorní akcionáře v pozvánce na valnou hromadu.
Minoritní akcionáři, vůči kterým bude mít hlavní akcionář možnost uplatnit nucený přechod účastnických cenných papírů, budou moci požadovat, aby jejich účastnické cenné papíry hlavní akcionář odkoupil postupem podle ustanovení o povinném veřejném návrhu smlouvy.
V návaznosti na tyto změny stoupl výrazně počet squeeze-out realizovaných v roce 2013, kdy jsou nebo již byly realizovány desítky těchto transakcí.
Lze očekávat, že od roku 2014 se počet squeeze-out transakcí výrazně omezí. Pokud se některý z majoritních vlastníků pro jeho realizaci v nových podmínkách rozhodne, bude fakticky nereálná dohoda o vypořádání mimo soudní řízení s některým z minoritních akcionářů a naopak bude majoritní akcionář významně motivován k dosažení úspěchu v případných soudních sporech s vlastníky minoritních podílů akcií.
Autor je partner TPA Horwath
