Systém emisních povolenek: Čeká domácí ekonomiku významný cenový šok?
Systém emisních povolenek ETS₂ se nedávno naplno dostal do české politické debaty – a to před klíčovými volbami. Od roku 2027 totiž začne pokrývat spalování paliv v sektoru domácností (vytápění), dopravy a malého průmyslu. Za nákup emisní povolenky bude zodpovědný distributor (např. dodavatel plynu nebo benzínu), nikoliv přímo domácnost. Možné významné zdražování těchto statků se tak stalo jádrem diskuze – často však poněkud opomíjeným aspektem zůstávají širší ekonomické dopady, zejména na inflaci.
Sotva se česká ekonomika začala plně zotavovat z dopadů pandemie a války na Ukrajině – což ostatně potvrzuje i nově zveřejněný index nákupních manažerů PMI (poprvé po třech letech nad 50 body) – hrozí další nabídkový šok. Systém ETS2 je součástí klimatického balíčku Fit for 55, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990.
V základním scénáři se odhaduje, že uhlí může podražit až o 75 %, zemní plyn o 24 % a pohonné hmoty o 10–12 %. Zásadní dopad to bude mít především na domácnosti v chladnějších oblastech, které stále spoléhají na tuhá paliva či plyn. Cílem systému je motivovat k přechodu na nízkoemisní technologie – tedy výměnu starých kotlů za tepelná čerpadla, zateplení domů, elektromobilitu nebo sdílenou dopravu.
Na burze ICE, která jako první zahájila obchodování s povolenkami ETS2, se cena emisní povolenky vyšplhala až na 81 EUR a aktuálně se pohybuje okolo 70 EUR. To může v přepočtu znamenat zdražení benzínu až o 5 Kč na litr. Pokud by v české ekonomice došlo k trvalému zdražení pohonných hmot o 2 až 5 Kč/litr, mělo by to měřitelný dopad na inflaci.
Pohonné hmoty tvoří přibližně 2–3 % spotřebitelského koše. Při zdražení o 2 Kč na litr by meziroční inflace mohla vzrůst o 0,2 až 0,3 % bodu; při nárůstu o 5 Kč by šlo až o 0,7 % bodu. Vedle přímého dopadu na rozpočet domácností je zde i sekundární efekt – vyšší ceny pohonných hmot totiž prodraží dopravu, logistiku, zemědělství i maloobchod. Následné zvýšení nákladů se pak řetězově promítne do cen potravin, průmyslového zboží i služeb.
REKLAMA
Co se týče cenového stropu, který politici slibují, nejsem příliš optimistický. Cenové stropy totiž zpravidla vedou spíše k nedostatku a vyšší reálné ceně než ke stabilizaci trhu. Nejsou tedy – z ekonomického pohledu – dobrým nástrojem. Další vláda i Česká národní banka proto musí počítat s mohutným šokem, který může v dalších letech výrazně ovlivnit domácí hospodářství.
Autor: Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
