CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Daniel Kuchta

04. 03. 2010

3 komentáře

Řecké problémy české investory neovlivní

 


 

Problémy Řecka se již stávají problémem celé Evropské unie a také společné měny, která díky neodpovědnosti této země dlouhodobě ztrácí jak hodnotu, tak i důvěru u investorů. Ti stále více spekulují o bezpečnosti investice do řeckých dluhopisů a jejich nedůvěru dokazují také problémy Řecka s prodejem státních dluhopisů i za cenu poměrně vysokých úroků. Kromě nových emisí je však otázkou také bezpečnost již emitovaných dluhopisů, které mají investoři ve svých portfoliích.

Zeptali jsme se proto zástupců našich investičních společností, které obhospodařují dluhopisové fondy, jestli drží v portfoliích svých fondů řecké státní dluhopisy a jestli to může mít vliv na jejich výkonnost. Naštěstí, žádná z investičních společností, které poslaly své odpovědi, nemá peníze podílníků uložené v řeckých dluhopisech. Jak říká Štěpán
Mikolášek, hlavní portfoliomanžer Investiční společnosti České spořitelny (ISČS) , ve standardních dluhopisových fondech nedržíme dluhopisy žádné ze zmiňovaných zemí. Před časem jsme krátkodobě zainvestovali do dluhopisů Řecka a Portugalska ve našem fondu ISČS High yield dluhopisový. Samotné snížení ratingu Řecka nevyvolá na naší straně automatickou reakci, vývoj situace však sledujeme z pohledu investic i o dalších tříd aktiv (vliv na rizikovou averzi, déle trvající recese v zasažených zemích apod.).

Podobně reagoval také Senior Portfolio Manager ING Investment Management, Petr Podolka, CFA, podle kterého „v portfoliích fondů ING se dluhopisy vydané Řeckem a ostatními zmíněnými zeměmi nevyskytují a vzhledem k tomu, že v rámci celé naší skupiny nejsou investice do těchto dluhopisů povoleny, neuvažujeme ani o jejich nákupu.“ Také podle Pavla Hoffmana, místopředsedy představenstva a Chief Marketing Officera společnosti IKS KBžádný z fondů spravovaný portfolio-manažerským týmem IKS neinvestoval do řeckých dluhopisů. “ Investiční společnosti v současné době také neplánují další investice do těchto dluhopisů, i když výnosy těchto cenných papírů jsou velice zajímavé.

V souvislosti s řeckými problémy se začínají zmiňovat také jiné země, které mají problém se státním deficitem, jako jsou například Portugalsko, Španělsko, Irsko, nebo Itálie. Zeptali jsme se, jestli i v těchto zemích může situace dospět do stejného stádia, jako v Řecku. Pavel Hoffman z IKS si myslí, že může. „Pokud nebude dodržována rozpočtová disciplína, tak se tyto problémy mohou týkat jakékoli země včetně České republiky. Zmiňované země a Irsko jsou další země Evropské unie, které se potýkají s problémem dluhu. Řecká situace je však horší než stav těchto dalších zemí tím, že došlo ke kombinaci více negativních faktorů – vysokého dluhu, který dále narůstá kvůli vysokým deficitům, nedůvěry v transparentní informování a nízké vůle řeckého obyvatelstva k reformám.

Podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny
problémy se státními financemi v eurozóně mnohem více zemí. Všechny země by měly splňovat limit pro deficit rozpočtu 3  a 60 % Podle odhadů Evropské komise budou tento lomit letos plnit jen tři země. Příklad Řecka jasně ukazuje, co se stane se státem, který nedokáže zkrotit státní finance a ztratí důvěru finančních trhů. Irsko z hlediska vývoje deficitu má podobný problém jako Řecko, ale dokázalo přesvědčit trh, že je schopno tento deficit snížit škrty státních výdajů. Řecko naopak chce především zvyšovat daně, což jen podkope ekonomický růst. Další země s problémy státních financí vykazují velké úsilí ukázat, že Řecko má diametrálně větší problémy než ony samotné. Nicméně Portugalsko, Irsko, Dánsko, Španělsko, Itálie patří mezi kandidáty, které finanční trhy mohou vytrestat za špatné státní finance.

REKLAMA

Petr Podolka z ING si myslí, že „ podobná situace se samozřejmě v budoucnu vyskytnout může a s velkou

pravděpodobností k ní také dojde. Nejvíce náchylné jsou logicky země, které byly relativně hodně zasaženy současnou recesí a které přitom trpí vysokým dvojím deficitem (deficit veřejných rozpočtů a deficit běžného účtu platební bilance)a zhoršující se fiskální pozicí.

Pokud jde o názor na vliv na společnou evropskou měnu a zvažovanou pomoc ze strany státu EU, podle Petra Podolkyponechání Řecka vlastnímu osudu nepřipadá v úvahu, protože by to znamenalo obrovský otřes na finančních trzích, který by mohl mít fatální následky pro současné křehké oživení. Na druhé straně budou pomocné kroky voleny velmi uváženě a budou spojeny s přísnými opatřeními na nápravu současného stavu ze strany samotného Řecka, neboť jsme svědky klasického "morálního hazardu" na úrovni státu, jehož opakování je třeba zabránit.

David Navrátil také souhlasí s tím, že „je velmi pravděpodobné, že EU nebo ECB nakonec Řecko zachrání. To bude krátkodobě stabilizovat euro a eurozónu jako celek. Ale dlouhodobě by to bylo špatné rozhodnutí, které povede jen k tomu, že ostatní hříšníci budou vědět, že není potřeba dělat drastická opatření, protože budou vždy zachráněni.

REKLAMA

Podle Pavla Hoffmananejde jen o problém Řecka, které je v rámci Evropské unie a eurozóny poměrně malé, ale nyní je přes Řecko posílán vzkaz dalším větším zemím, jako je např. zmíněné Španělsko nebo Itálie, aby nenechaly své problémy zajít takto daleko. Ve finále si myslíme, že Řecku bude pomoženo. Protože kvůli pomoci Řecku hrozí tzv. morální hazard a špatný návod pro další země, tak pomoc bude za cenu tvrdých podmínek, které bude muset Řecko splnit.“

Poslední otázka zněla, jestli může mít současná situace vliv na ČR (resp. její vnímání zahraničními investory) potažmo na korunu a české investory. David Navrátil vzal svou odpověď z pohledu vývoje české ekonomiky: „ Je jasné, že české státní finance nejsou tak špatném stavu jako např. Řecké. Nicméně struktura českých státních je špatná. Ekonomové by řekli, že Česko má vysoký strukturální deficit. To ale neznamená nic jiného než to, že si prostě český stát utrácí nad poměry. A pokud neproběhnou potřebné reformy, nedojde ke snížení výdajů nebo ke zvýšení daní, tak dluh dlouhodobě poroste a do deseti let skončíme jako Řekové.

Finanční trhy si začaly více všímat dlouhodobějšího výhledu na hospodaření státu. Proto je potřeba, aby česká vláda měla jasný dlouhodobý plán, jak snížit deficit státních financí. Bez toho bude riskovat ztrátu důvěry zahraničních investorů, což by vedlo k okamžitému růstu nákladů na dluh, oslabení české koruny. Vyšší požadované výnosy ze státních dluhopisů by se projevily ve zvýšení tržních úrokových sazeb, což by také zvýšilo úrokové platby podniků a domácností. Řetězec by pokračoval ve snížení ekonomického růstu, nárůstu nezaměstnanosti, snížení přílivu přímých zahraničních investic a dalším zpomalením ekonomického růst…

Podle Petra Podolky se „ČR nachází v diametrálně odlišné (lepší) situaci oproti Řecku z pohledu

makroekonomických fundamentů. Vnímání ČR zahraničními investory je tak situací v Řecku ovlivněno jen velmi okrajově.Pavel Hoffman míní, že“ vypuknutí problémů v Řecku způsobilo oslabení měn a dluhopisů v CEE regionu. Domníváme se proto, že jakákoli další případná eskalace může mít podobný negativní dopad na tyto investice vnímané jako rizikové. Naopak, eskalace by dále posílila postavení Bundu jako stabilního bezpečného instrumentu.

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Radek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Učitel

    5 března, 2010

    Peníze, které nám EU poskytuje na různé projekty, jsou většinou spotřebovány neefektivně. Lidem je předhazováno, že ten nesmysl byl financován EU a že nás to toliko nemusí zajímat, přičemž řádný a dobrý hospodář by se některým projektům financovaným EU asi jen vysmál, natož aby je realizoval. Proč se neříká pravda o penězích přicházejících z EU? Vždyť to nejsou peníze, které dostáváme jen tak zadarmo. Vždyť ty peníze od roku 2013 tam budeme muset pomaličku vracet, když naše výdaje do pokladny EU budou větší než příjmy. Proč se tedy veřejně hovoží o dotacích a příspěvcích EU, když ve skutečnosti se jedná o obyčejnou půjčku i s úrokama? EU nás takto nutí žít na dluh, vymýšlíme nesmyslné projekty jen z důvodu, abychom dosáhli na balík peněz, který pro nás někdo rezervuje. Ve školství je to například projekt UNIV1 a UNIV2, který stojí stamilióny a efekt návratnisti se dá počítat na desítky tisíc. Kdyby to někdo měl financovat ze svého, asi by takové nicovaté projekty nevznikaly. Je to tunel, na kterém se přiživují zpracovatelé projektů, hodnotitelé projektů, lektoři a různí lobbisté.
    Myslím, že nás to všechno posouvá do černé díry, ze které se jen tak nedostaneme.

    Odpovědět

  • Radek

    5 března, 2010

    Naprostý souhlas.

    Odpovědět

  • Anonym

    5 března, 2010

    Ano, souhlasim, dotace z EU jsou jedna obrovska cerna dira. I kdyby vsechny projekty byly vynikajici a efektivni, tak stejne cely system prerozdelovani penez (ve skutecnosti hrazenych z nasich dani, preposlanych do EU, pak zpet do CR a pak rozdelovanych na dotace) je brutalne neefektivni. Ke konecnym prijemcum dotaci dotece mozna tak polovina penez, zbytek se utrati na desitky jinak zbytecnych uradu.
    A pripominam, ve skutecnosti se jedna o penize hrazene z nasich dani. Kdyby bylo po mem, tak cely tenhle system prerozdelovani penez v zajmu regionalniho rozvoje a dalsich libivych hesel zrusim.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět