Když došlo v květnu 2004 k rozšíření Evropské unie, byl mezi novými členy kromě několika států bývalé RVHP také Kypr, malý ostrov ležící ve východním Středomoří. Členem EU se vlastně nestal celý ostrov, ale jen jeho jižní část, kulturně, politicky i ekonomicky úzce propojená s Řeckem. Sever ostrova je už přes třicet let okupován tureckou armádou. Kromě Turecka zde vzniklou Severokyperskou tureckou republiku nikdo neuznává.
Kypr byl v nedávné minulosti známý zejména jako vyhledávaný daňový ráj. Přímé investice do kyperské ekonomiky však možné nebyly, jediným titulem obchodovaným na athénské burze byly akcie Bank of Cyprus, přes kterou tekly na ostrov všechny omezené zahraniční investice. Z tohoto důvodu řada expertů předpovídala Kypru neveselou budoucnost, kdy vstupem do EU přijde kyperská ekonomika o své výsadní offshoreové postavení a výrazně oslabí.
Od května 2004 však k žádnému oslabení nedošlo. Naopak, HDP v roce 2004 dosáhl 12,4 miliardy eur, růst kyperské ekonomiky je vysoko nad průměrem EU a země si drží rating A2 od Moody’s.
Co nás ale zajímá nejvíc – Kypr se otvírá zahraničním investicím. Od 1. ledna 2006 je k dispozici společná obchodní platforma, která propojuje kyperskou BCP s athénskou. S jejím zavedením dochází zejména k redukci řady regulatorních omezení, která nejvíce bránila přímým investicím.
Tyto investice se očekávají nejen z Evropy, ale také z Asie a Afriky. Finance z těchto tří oblastí se na Kypru tradičně setkávají již po staletí. Kyperskou ekonomiku navíc v brzké budoucnosti čeká rozsáhlá privatizace a s tím souvisí i postupný vznik investičních fondů.
REKLAMA
Kypr tak představuje velmi perspektivní "emerging" market v rámci Evropské unie. Pro české investory je Kypr o to zajímavější, že jedním z prvních fondů, který bude na Kypru investovat, bude Řecko-kyperský fond z rodiny fondů WIOF, nabízených i na našem trhu.
