CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Miloslav Šimek

07. 01. 2009

18 komentářů

Pravděpodobnost: Riziko, nebo jistota?

 


 

Minulý díl seriálu jsem ukončil s odkazem na riziko ztráty peněz při investování. Jaká konkrétní částka se vybaví lidem? A je vůbec konkrétní? Jsou jejich představy podložené, nebo vychází jen z všeobecného povědomí?

Tak na tuto oblast se teď zaměřil i náš pan Novák. Poté co si uvědomil, jak velký dopad na jeho kapitálový účet by měl propad trhů v samotném závěru investiční periody, jej najednou začalo víc zajímat riziko než výnos. Co může očekávat, že se stane s jeho kapitálem? Co je pravděpodobné a na co by měl být připraven?

Uvažujme pouze dva základní způsoby alokace kapitálu – pravidelné a jednorázové.  Abychom mohli být k panu Novákovi konkrétnější, použil jsem denní data indexu DJ za období 11/1928 – 10/2008. V první části se podíváme podrobněji na pravidelnou investici. Blíže následující tabulka zobrazující výstup ze studie pro pravidelnou měsíční investici na dané periodě (v tomto případě 10 a 15 let). Poslední zahrnutý údaj je říjen 2008.

Tabulka 3: Pravidelná měsíční investice – riziko vs. jistota dosažení ročního zhodnocení na investiční periodě 10 a 15 let

REKLAMA

Pro správnou interpretaci následujících tabulek bude potřeba porozumět logice obsažených dat, proto uvedu příklady, které vše dostatečně vysvětlí.

Výnos od – do % p.a. – interval ročního výnosu na celé periodě včetně, do)

  • Pana Nováka zajímá, jaká je jistota a riziko, že na 10leté investiční periodě neprodělá, tj. realizuje minimálně nulové roční zhodnocení. Z tabulky zjistí (hnědá barva), že riziko dosažení záporného výnosu činí 9,04 %. Celkem bylo možno investiční periodu začít v 841 případech a počet period, na kterých by realizoval záporný výsledek, je celkem 76 (součet předchozích hodnot v řádce od levé strany). Katastrofický scénář realizace ztráty větší než minus 4,5 % p.a. nese riziko 0,59 %. Pan Novák by se musel trefit do některého z pěti (3+2) měsíců z celkových 841, ve kterých bylo možné začít 10letou periodu.
  • Pokud by jej to samé zajímalo v 15letém horizontu, je riziko realizace ročního záporného  zhodnocení 5,38 % (zelená barva), celkový počet investičních period je 781 a pan Novák by  musel začít svoji investiční periodu v některém ze 42 „špatných měsíců“.
  • Pokud by očekával, že mu jeho investice bude vynášet ročně víc jak 15 %, pak na 10leté periodě má cca (100 % – 93,82 %) = 6,18 % šanci a na 15leté periodě (100 % – 96,54 %)=3,46% šanci, že se tak stane.

Z těchto údajů si pan Novák již může udělat mnohem lepší přehled o tom, jaké zhodnocení lze očekávat, i o pravděpodobnosti jeho výskytu. Ač mu poradce v otázce rizika argumentoval volbou delší periody, nic konkrétního nepředložil. Z tabulky 3 lze dovodit, že s delší periodou klesá pravděpodobnost celkové ztráty, v tom se lze s poradcem shodnout. Ovšem nejedná se o jeho celkovou eliminaci. Na pravé straně tabulky si lze všimnout, že s delší periodou (15 let), přichází investor o možnost realizace nadprůměrného zhodnocení jako daň za omezování rizika. Markantní by to bylo, kdybychom tabulku ještě doplnily periodou např. 1 roku, zde by rozptyl zhodnocení byl cca v rozsahu -50 % až +60 %. Hodnoty se se zvyšující periodou přibližují ke svému středu a ubývá okrajových extrémů.

Období od roku 1928 je pro dnešní dobu přeci jen mnohem vzdálené. Jak by vypadala předchozí tabulka na kratším, aktuálnějším časovém intervalu? Podívejme se na Tabulku 4.

REKLAMA

Tabulka 4: Pravidelná měsíční investice – riziko vs. jistota dosažení ročního zhodnocení na období 1/1970 – 10/2008

Riziko realizace záporného ročního zhodnocení na 10leté periodě činí 3,75 %, 13 (2+11) z celkových možných 347 počátků periody. U 15leté periody skončily všechny investiční periody na svém konci v zisku, což je jistě pozitivní.

Za zmínku jistě stojí pohled na oba konce tabulky. V pravé části  tabulky zjistíme, že se na posledních pozicích v počtu period pro konkrétní intervaly zhodnocení nic nezměnilo! Naopak, v levé části zmizela téměř ztrátová období! U 10leté periody pochází především z úvodu 70. let a též z aktuálního dění na trzích, což bylo vidět i z Obr. 9: Rozptyl zhodnocení, perioda 1998 – 2007, uvedeného dříve. Usuzuji z toho, že ve vývoji trhů došlo k podstatným změnám, především v regulatorní oblasti. V praxi to nyní předvedly centrální banky v celém světě. Zda-li to je správná cesta „záchrany finančních trhů“, nebo se to stane začátkem fatálního problému, se ukáže až za několik let a lze o tom vést dlouhou diskusi. Faktem zůstává, že takové zásahy mají vliv na trh a je třeba si toho být vědom.

REKLAMA

Pro úplnost ještě tabulka pro investiční období započaté mezi 11/1928 – 12/1969.

Tabulka 5: Pravidelná měsíční investice – riziko vs. jistota dosažení ročního zhodnocení s počátkem příslušné
periody  v období 11/1928 – 12/1969

Závěrem

Přestože riziko realizace záporného zhodnocení na výše uvedených periodách je nízké, není nulové! Tedy, existuje potencionální nebezpečí jeho zopakování. Netřeba chodit daleko, aktuální roční výkonnost pravidelné investice na 10leté periodě je v mínusu. Viz Obr. 9 (minulý díl). Toto je důležitý fakt, který by měl každý investor vzít v potaz. Další myšlenky by měly směřovat cestou co s tím a jestli stále platí dogma o strategii “Buy & Hold“.

Je důležité mít povědomí o pravděpodobnosti dosažení úspěchu – co myslíte? Zkuste si představit takovou lidskou činnost, kterou považujete za zvlášť zdraví nebezpečnou. A teď si představte, že byste ji měli vykonávat. Nejspíš si řeknete: “Jenže já bych do toho nešel.“ Přirozeně. Vaše podvědomí totiž začne uvažovat v rámci pravděpodobnosti a vyhodnotí takovou činnost jako rizikovou. Vnitřní mechanismy spustí obranný proces v mozku a výsledkem je věta výše. Co tím chci říci: Pokud jde o investování, kde též hrozí riziko, akorát jiného charakteru, pak zde kupodivu mnoho a mnoho investorů pravděpodobnost nepoužívá, nezná, neumí nebo dokonce nechce používat.

Příště se pro úplnost podíváme ještě ve stejném duchu na jednorázovou investici, a pak se vrátím k pravděpodobnosti, jak je ji třeba použít.

Loading

Vstoupit do diskuze 18 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: petrph Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Vlado Z

    8 ledna, 2009

    Záleží, jak tuto strategii vnímáte-jestli koupit, pak se nestarat, a až budu potřebovat peníze tak prodat, bez ohledu na vývoj trhů. To je hodně mechanický přístup ignorující další stránky investiční rozvahy. Je přece třeba definovat investiční horizont v souvislosti s očekávanou potřebou peněz a pak si udržovat jistý přehled o dění na trhu, aby investor zrealizoval zisk třeba i půl roku před naplněním původně plánované investiční periody-převáží -li riziko dalšího vývoje na trzích pravděpodobnost dalšího růstu.
    Tím chci říci, že investor s prvně definovaným mechanickým přístupem, by podle mně investovat vůbec neměl a měl by vložit peníze na termínovaný vklad. Riziko nízkéhozhodnocení/ztráty a případného zkratového jednání pod vlivem mediálních zpráv o krizích, je u něho příliš vysoké.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    9 ledna, 2009

    Dobrý den,
    ono vůbec nejde o to, jak ji vnímám já, ale jak je většinou zažita u lidí (pokud se s termínem B&H) již nějak setkali. Investiční horizont je povětšinou dán, zvláště u IŽP. Zde však k tomu lidi přistupují v duchu „oni se postarají“ a nic neřeší. Že se postarají, právě předvedli, jelikož taková portfolia kopírují indexy a k tomu taky přispívá velikost spravovaných aktiv, z čehož pramení totální nemožnost výrazně lepších výsledků. Ano, souhlasím, klient by měl buď mít jistý přehled o trhu / nebo mít někoho takového, protože předpokládat, že to obsáhne sám, je nereálné (krom několika výjimek).
    Pokud bude investovat sám za sebe, bez pojišťoven apd., máte pravdu. Problém vězí právě v okamžiku, jak rozpoznat třeba 1/2 roku (jak píšete) před koncem periody, že se situace mění???
    1) znamená to jít proti naprosté většině všech,
    2) média, tisk mlží nebo píší PR články společností, že jde jen o dočasnou korekci a výhledy do budoucna jsou ok
    3) netřeba jít daleko, stačí projít v knihovně noviny od 6/2007
    4) emočně náročné rozhodnutí, nejprve se půl roku před cílem připravit o další možné zisky (díky korekci, jak se všude píše), poté emočně přijmout po uplynulém 1/2 roce ještě méně než by investor měl, pokud by pozice opustil již právě před tím 1/2rokem. Takhle to vypadá velmi jednoduše z pohledu zpět, ovšem kdo by vsadil v létě 07 na to, že za cca rok bude DJ pod 8000?

    K druhému odstavci, zkuste definovat, co si Vy konkrétně představujete za pojmem, který jste použil „pevně definovaný mechanický přístup“, abych případně nereagoval zcela mimo Váš úsudek.

    Odpovědět

  • Vlado Z

    9 ledna, 2009

    Zcela s Vámi souhlasím, na Vaši otázku-přečtěte siprvní 2 řádky mého příspěvku (nikoliv „pevně“ ale „prvně“ :)) Rozhodnutí o ukončení investice a realizování zisků, je pro investora tou nejtěžší věcí na celé investici. Racionální přístup je analogický fondům životního cyklu – s blížcím se koncem investičního horizontu přesouvat peníze z volatilních akcií do jistějších dluhopisů (byť i zde nás aktuální krize stále překvapuje). A taky je třeba říci, že je v tom i kus odhadu nzaloženém na obecném přehledu a v neposlední řadě i štěstí. Kdyby se topodávalo takhle, spoustalidí, jenž opravdu nejsou na investování připraveni, by si to rozmyslela. A fungovalo by to mnohem lépe než standardizovaný investiční dotazník. Jenže není zájmem poradce odrazovat si část klientely, nemýlím-li se…

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    9 ledna, 2009

    Dobrý večer,
    já četl dobře, akorát jsem usoudil, že jde o překlep z Vaší strany. 😉 Jinak souhlas, výstup je alfou a omegou (s trochou nadsázky). Důležité je i to od vstupu, ale výstup rozhoduje o celkovém výsledku.
    Štěstí přeje připraveným, proto je vhodné mít pravděpodobnost výhry nakloněnu na svoji stranu. O tom víc následně v dalších dílech.

    Odpovědět

  • petrph

    9 ledna, 2009

    Představte si investora, v loňském létu, kdy akcie už několik měsíců padají, ztratil už třeba 30-40%, za půl roku mu končí investiční horizont a on ví že ty peníze bude nutně potřebovat. Takže stojí před horším rozhodnutím – čekat těch půl roku až jeho horizont skončí (a doufat že se mezitím trh otočí) nebo naopak ztratí ještě víc, a nebo vybrat hned aby zachránil aspoň něco.

    Ten hlavní problém je ale někde jinde – před nedávnem (ještě tak rokem) se v informacích pro klienty uváděl investiční horizont pro akciové fondy 5 let, a klienti byli srozumněni s tím, že během těch 5 let mohou být nějaké výkyvy dolů, ale že dlouhodobý trend trhu je takový, že na konci toho období bude mít víc než na začátku (plus nějaká zajímavá procenta)-takže by šlo definovat finanční horizont na tuhle dobu – i se třeba půl roku před koncem zamyslet a říct si – mám vyděláno dost, zajistím se, ale i – trh jde prudce nahoru, ještě to tam pár týdnů nechám, ale budu to přísně sledovat.
    Jestliže ale onen 5letý cyklus neplatí – a jak ukazují čísla a grafy v tomto seriálu, neplatí bezpečně ani pro 10letý a 15letý cyklus – tak pak nemá termín finanční horizont, či finanční plán (postavený na investování ) smysl – vždy se jedná o spekulaci, ba co víc , pokud budeme mluvit o dodržování naplánovaného finančního horizontu – o něco jako hod kostkou

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    9 ledna, 2009

    Zabýval jsem se i 5letým horizontem, avšak v seriálu jej neuvádím, natáhl by se a ztrácel dynamiku. Přijde doba, kdy se začne otevřeně mluvit o tom, že ani 5let není pro B&H úplně ok. (pokud by ji hodlal někdo obhajovat). Zmiňujete finanční horizont – v duchu seriálu vycházím z toho, co většina „poradců“ říká pořád dokola klientům. Určitě je třeba vědět, kdy takto vložené peníze budu eventuelně potřebovat, avšak důležitým bodem celého procesu je také vědět, co udělám, když… tj. mít plán. No a o tom „fin.poradci“ vůbec nemluví. Proč?
    1) Vůbec netuší důležitost plánu, žijí v dogmatu „dlouhý inv.horizont klienta ochrání“
    2) Jsou to klientovo peníze, ne moje. Provizi mam, jakmile je pošle na patřičný účet.
    Tedy plán je důležitý, vědět předem co udělám, když se stane A nebo B

    Odpovědět

  • Mirek Trojan

    9 ledna, 2009

    a ještě se pokoušet o jeho časování, neo dokonce o uzamknutí výnosu, nebo jeho části o bezpečnějších investičních nástrojů. Ale na tomá svého poradce, který by jej měl včas pozornit co je zapotřebí udělat a kdy je to třeba udělat.Tedy pokud je ten poradce opavdu poradce a ne prodejce a bouchač provizí. Jinak souhasím s Vašimi názory.Pěkný den.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    9 ledna, 2009

    Samozřejmě, takových je nepatrný zlomek. Tak mne napadá jedna věc – (nejsem zastáncem byrokracie, certifikací a dalších rádoby aktů jež mají v důsledku zlepšit podmínky pro klienta) – jak by se asi postavily porad.spol. k faktu, kdyby musely převzít zodpovědnost za svoje služby. Mám na mysli nejen říkat klientům sem dej peníze, ale taky co a kdy v budoucnu dál s nimi. Provize by odpovídala výsledkům klientova portfolia (v tomto duchu se zde prezentuje p.Traxler). Pokud by takovou službu neposkytovaly, ZTRATILY (!) by zákazem veřejně možnost používat statut poradenská spol., fin.poradce, investiční poradce a nové označení by znělo prodejce ŽP nebo OPF. Taková malá recesní myšlenka v páteční večer…

    Odpovědět

  • OTTO

    10 ledna, 2009

    To je pěkná představa, ale lidé si zkrátka zvykli kupovat kopie fin.poradenství stejně jako kupují kopie Adidasu, protože je levnější. Tomu odpovídá i kvalita.

    Je otázka jestli by člověk, který může investovat 1000 – 2000 Kč měsíčně mohl být klientem pana Traxlera. Pokud si pamatuji tak si účtuje 15% ze zisku.
    Otázka je jestli se mu vyplatí s takovým klientem pracovat.

    Je možné, že ano.

    Já osobně bych raději pracoval s miliardami, které dalo dohromady pár stovek lidí, než stovky tisíc lidí, nebo miliony.

    Pracovat za provizi se nevyplatí s částkami menšími než milion a při nouzi největší statisíce na každého klienta.

    Proto budou asi dále chodit lidé k “ finančním poradcům“ a budou od nich dostávat „rady“ a pak budou překvapení nad výsledkem.
    Myslím, že se v tom točí miliardy a je možné, že při náznaku, touhy po změnách způsobu práce a názvů které jste zmínil by „fin. poradenské“ firmy vyvinuli poradenství v oblasti lobingu v takové míře, že pokud by takové úsilí vyvinuli jen z 50% pro klienty tak budou všichni v brzké době milionáři.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    10 ledna, 2009

    😉 Hezký závěr, OTTO. Jak jsem napsal, byla to jen taková recesní myšlenka s nádechem utopie. Lobbing už existuje, aby byl účinný je třeba být velký partner pro úřady, což žádná spol. v branži není, zato takové asociace (mámě dvě), to už je jiné kafe. Jak hezky navenek zní, že motivací je ochrana klienta… na druhé straně je realita způsobu prodeje a portfolia prodávaných produktů. Nějak to jde proti sobě. Nebo je IŽP opravdu taková bomba produkt, že ji musí mít dle por.spol. každý, a nejlépe hned dvě.
    Pokud se nemýlím, každý spolek, cech, polit.strana, sdružení vzniká proto, aby chránila jen a jen své zájmy. Je to jako kdyby zaměst. odbory chránily zaměstnavatele před nenasytnými zaměstnanci, požadujícími stále víc a víc. Analogicky hospod.komora by chlácholila podniky, aby nestěžovali práci vládě a přijali její nové podmínky bez odporu. To nedává přeci smysl. Bohužel mám pocit, že por.spol. se přes média povedlo vybudovat iluzi, že kdo je v Asociaci, je čestný a odborník. Jo, snad to lidem jednou dojde, jak to všechno je. A k těm provizím – nejlépe to vystihne konstatování – nejdražší rada bývá mnohdy zdarma.

    Odpovědět

  • OTTO

    10 ledna, 2009

    Já osobně bych byl velmi rád kdyby se ta recesní myšlenka s nádechem utopie stala skutečností.

    Co se týká lobbingu tak nepotřebujete být velký partner pro úřady.
    Úřady jen vykonavají přidělenou práci podle zákona.

    Zákony prý tvoří a hlasováním uvádějí k životu politici.

    Pravda je taková, že politik když vypracuje návrh zákona týkající se podnikatelů dá jim ho k prodiskutování zkrze jejich presidenta.
    President a jeho zástupci pak přednesou všechny připomínky.
    Podnikatelé řeknou, když tohle v této podobě schválíte tak mi uděláme to a ono, když to schválíte v této podobě tak uděláme to a ono a když to neschválíte vůbec tak uděláme to a ono.

    Je to jen o vlivu a jeho dopadu.

    Každý si hájí své zájmy.
    Politici chtějí zůstat politiky tzn. potřebují k tomu voliče, ale ti je zvolí, když budou mít pocit, že dobře hájí jejich zájmy.
    Podnikatel chce mít zase dobré podmínky k podnikání.
    Když nejsou tak si založí firmu v jiné jurisdikci jako třeba Sophia se sídlem v Irsku a v ČR i dalších státech podniká přez organizační složku, nebo dceřinou společnost.
    Okolo 70% společností to dělá kvůli lepšímu právnímu prostředí, lepší ochraně majetku a investic atd. Ten zbytek je motivován hlavně daňovou optimalizací.

    Dokud budou rádoby finančně poradenské společnosti schopny před zákazníkem obhájit jak je IŽP skvělý produkt tak vůle rádoby finančně poradenských firem k poradenství za procenta ze zisku bude velmi nízká.

    Společnosti poskytující tyto služby bohatým si už nemohou dovolit luxus nabízení produktů, které v praxi nic neřeší, ikdyž některé mají metodiku třízení klientů podle které zjistí ke kterému klientu si mohou dovolit prasárny běžné v retail poradenství a ke kterému nikoliv.

    Většina jich, ale klienty takto netřídí a všichni mají špičkový servis.

    Holt si budeme muset zvyknout, že marketing pro retail je jak nejlépe prodat aušus který zákazník bude vnímat jako špičkový produkt.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    10 ledna, 2009

    Těmi úřady jsem myslel především zákonodárný sbor. Myslím, že jsme oba za jedno a Vaše poslední věta mnohé shrnuje. Pěkný víkend.

    Odpovědět

  • OTTO

    10 ledna, 2009

    Třeba nás, ale v budoucnu některá poradenská firma, nebo firmy mile překvapí.

    Odpovědět

  • Anonym

    10 ledna, 2009

    I clovek, ktery muze investovat jen par tisic mesicne, muze byt klientem FINEZ Investment Management. U drobnych castek (a specialne u pravidelnych investic) by aktivni sprava nebyla efektivni, postaci dobry investicni plan.

    Jinak u aktivni spravy si beru 20% ze zisku.

    Hezky den

    Odpovědět

  • petrph

    11 ledna, 2009

    Píšete – „nejen říkat klientům sem dej peníze, ale taky co a kdy v budoucnu dál s nimi“ – to jsem možná nepochopil činnost finančního poradce (omlouvám se) – ale domníval jsem se, že finanční poradce navrhne klientovi jeho finanční plán, tedy kam s penězi (do kterýh fondů, pojištění) a obvykle s ním sepíše i návrhy smluv. To že ty peníze obvykle směřují tam kde finanční poradce dostává provizi, je taková šlehačka na dortu :)Každopádně – klient jasně vidí, kam jeho peníze směřují, a měl by být i informován o možných rizicích (takové to reklamní – můžete získat minimálně … až „). Až sem už to snad uzákoněné je. Teď jenom tu maličkost – aby provize odpovídala výsledkům klientova portfolia. Když už mluvíte o zodpovědnosti – předpokládáte zodpovědnost až na nulovou provizi, nebo i níž – tedy jištění klientovi investice??? – Tak o takovou službu by určitě byl zájem .I když tutéž činnost už provádějí zajištěné investiční fondy..

    Odpovědět

  • Anonym

    11 ledna, 2009

    To mame tedy hodne odlisnou predstavu o pojmu „financni plan“. Ale neni divu. Tak to bohuzel ve vetsine firem dnes je, klientovi se da tabulka doporucenych produktu a rika se tomu financni plan.

    Ja si pod pojmem plan obecne predstavuji popis cesty z bodu A do bodu B, aneb kdy, jak a proc postupovat, abych dosahl svych cilu. Pripadne co delat, kdyz nastane situace X nebo Y (ale to uz je trochu horsi planovat). Kdyz se pak situace vyviji jinak, nebo se treba pozmeni cile, tak je nutne plan aktualizovat.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    12 ledna, 2009

    OK. Vycházím z reality. Vaše reakce mne přivádí k otázce – jakou máte zkušenost s někým, kdo si říká fin.poradce? Absolvoval jste alespoň jednu schůzku na téma investice s „poradcem“ ze společností tvořící základ asociací? Předpokládám, že nikoliv. To neberte nijak zle. Doporučuji absolvovat a pak snad pochopíte, že to co zmiňuji, je běžná praxe těchto rádoby poradců. Hlavně tam kliente pošlete peníze, ať mám provizi…

    K té zodpovědnosti – třeba i takovou, záleží na poskytovateli, hlavní je, že bude zainteresovaný na růstu. Z části by zde docházelo k duplikaci se zajištěnými fondy. Nevím, jak moc jste se někdy zajímal o tyto produkty, ale když už jste je nakousl, doporučuji se zaměřit na to, kolik Vás ta jistota, že neproděláte stojí resp. oproti tomu, co můžete získat. K tomu si nevystačíte jen s tím co Vám řekne investiční bankéř, je třeba jít do statutu fondu a velmi pečlivě prostudovat algoritmus a podmínky, jak se vypočítává výnos klienta. Moje zkušenost je taková, že tyto parametry jsou ve výrazném nepoměru z pohledu klienta. A navíc, disponujete-li rozumnou částkou, myslím, že slušný profesionál Vám navrhne „zajištěný fond“ pro Vás a levněji. Jde totiž jen o to, zakomponovat možné investiční nástroje vhodně do sebe. To je ale úplně jiné téma, nevztahující se k tomuto článku.
    Přeji pěkný den.

    Odpovědět

  • Anonym

    21 ledna, 2009

    Ještě bych si dovolil opožděně reagovat a odpovědět – když už mluvíme o té praxi. Ano, znám velmi dobře někoho kdo se živí jako finanční poradce, vím jaké prodává služby, jaké používá techniky, a rovněž i jaký zisk má (pro sebe i pro své klienty). Ostatně – měl jsem i vstupní pohovor s jeho nadřízeným ohledně možnosti mé spolupráce a školení. Co ho zajímalo nejvíc, byl případný (hodně dlouhý) jmenný seznam lidí z mého okolí, kterým by se mohli finanční produkty nabízet…To asi tak k té realitě.Nic proti ní.

    Pokud se týká té zodpovědnosti – to se vracíme k úloze finanční poradce – dá se nějak odhadnout, kolik % z nich vytvoří podrobný počáteční finanční plán klienta (věřme že všichni), kolik nich do něj zakomponuje podmínky do budoucna (když se stane B udělej C jinak D), a kolik se aktivně stará o klientův stav, že mu volá a řekne mu – stalo se teď to a to, tak změň své investice, atd atd – a ručí za to? S tím souvisí i ony zajištěné fondy – já věřím, že každý slušný profesionál by byl schopen mi namíchat zajištěný fond lépe a levněji – ovšem i z pohledu současné krize – byl by ochoten (a schopen) mi za to ručit, popřípadě ze svého dorovnat případnou ztrátu? O tom jsou zajištěné fondy, ale i zodpovědnost finančního poradce, pokud bychom jí chtěli definovat a uzákonit..

    Odpovědět