CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Milan Vodička

Foto: Shutterstock

24. 06. 2022

3 komentáře

Komentář: Co když hlavním cílem Ruska není podrobení Ukrajiny, ale ekonomický a politický rozvrat EU

 

Situace okolo zablokované ukrajinské pšenice může naznačovat, že ruské plány spojené s vojenským napadením Ukrajiny mohou být daleko širší, strategičtější a sofistikovanější, než jsme si dosud mysleli nebo si dokázali představit, a to včetně rozvratu EU.

Loading



 

Že je to nesmysl? Že je EU dostatečně silná a má ve svém čele silné a předvídavé lídry? Že si EU se všemi hrozbami a krizemi dokázala a dokáže poradit? Asi jsme už zapomněli, jak vážnou krizí eurozóny, ale v podstatě celé EU, byla hrozba bankrotu předluženého Řecka před 11 lety. Co by se asi stalo, pokud by začaly společně bankrotovat Itálie se Španělskem? Možných kandidátů je daleko více. K tomu všemu by se zastavily dodávky plynu.

Některé země eurozóny se z řecké krize nepoučily (mimochodem se nepoučilo ani vedení ECB a EU) a začaly se zadlužovat po řeckém vzoru. Výše jejich dluhu přitom dosáhla takové úrovně, že v přímé konfrontaci s covidovou pandemií musela zasáhnout EU a stomiliardové eurové půjčky si poprvé v historii vzala přímo na svá bedra. Jako kdyby podle evropských lídrů do roku 2050 již žádná další krize nehrozila. Ale ona přišla. Má, a bude mít, drtivé dopady, jen si to zatím nechceme připustit.

Jak mohl Putin do svých plánů zahrnout EU?

Samozřejmě dnes nevíme, zda v Rusku takto přemýšleli. Ale mohli. Nemusíte být velký koumák, abyste si v Eurostatu zjistili, jaký je dluh jednotlivých států. Přičtete k tomu nový dluh EU na pocovidovou obnovu. Potom chvilku počkáte, až se začne projevovat efekt vytištěných bilionů eur na výkup státních dluhopisů zemí eurozóny a už jen stačí vtrhnout na Ukrajinu a sledovat, jak prudký růst cen energií a energetických surovin udělá práci za vás.

Vysoká inflace nakonec i ECB donutí zvyšovat sazby, ale tím se začnou neúnosně zvyšovat úroky, které budou investoři požadovat u státních dluhopisů předlužených zemí, jako jsou Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko, a kdo ví, možná i Francie.

Rusko už Evropu nepotřebuje, proč ji tedy nezničit

Zatím si to nedokážeme představit, ale to jsme si válku na Ukrajině také nedokázali. Důležité ale je o této variantě uvažovat a snažit se tomuto scénáři předejít. Ale jak to udělat?

REKLAMA

Pravděpodobně je už pozdě. Jedná se o neodvratný proces. Možná zase někdo přijde s myšlenkou, jak to zaonačit, jak si vzít „oddechový čas“, který se ale zase promrhá. Ale ono je to jako těsně před pádem letadla, kde se nahromadilo několik na první pohled náhodných a nahodilých událostí, které už jednoznačně ve svém součtu směřují ke katastrofě. Současní piloti s tím už nic neudělají.

Jak ve středečním projevu k národu uvedl premiér Petr Fiala, Rusko vede proti Evropě morálně ekonomickou válku. „Rusko se netají tím, že chce oslabit demokratické země, způsobit jim ekonomické obtíže, podnítit sociální problémy, narušit důvěru lidí ve stát a způsobit celkovou politickou nestabilitu. Jinými slovy – Rusko nás chce učinit slabými a tedy vydíratelnými.“

To je zajímavé sdělení. Slabými a vydíratelnými jsme se stali sami. Rusko toho jen využije.

A jaké plány má ČR?

To přesně nevíme. V každém případě by se česká vláda měla na tento scénář připravit a nepodléhat populistickým lákadlům v podobě plošného rozdávání peněz. Ale blíží se volby a odolat prostě nejde. Nicméně výhled Ministerstva financí na 300miliardové sekery ve státním rozpočtu do roku 2025 je nezodpovědný a neodpustitelný.

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Kalkulačka pro výpočet orientační pojistné hodnoty – snížení rizika podpojištění

V roce 2023 Česká asociace pojišťoven (ČAP) představila nový standard pro výpočet pojistné hodnoty nemovitostí, zaměřený především na rodinné domy. Cílem tohoto standardu je minimalizovat riziko podpojištění. V rámci tohoto úsilí byla vytvořena kalkulačka pro orientační hodnotu pojistného, dostupná na webových stránkách ČAP. Tato kalkulačka umožňuje zadat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

27. 03. 2024

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Richard Fuld Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    24 června, 2022

    Tak putin a jeho propagandisté se tím, že chtějí co nejvíce oslabit a rozvrátit Evropu dávno netají. Je těžké říct, zda to byl jeho původní plán, dnes už ale tento úmysl má a veřejně ho deklaruje.

    A jediné, čím může Evropu, je zastavení dodávek plynu. To, zda to Evropu rozvrátí (nebo jak moc), záleží už jen výhradně na Evropanech.

    Pokud to putin udělá, pak se Evropa od rusácka odřízne definitivně, protože už budou vědět, že putin je pro ně nespolehlivým obchodním partnerem v dodávkách strategicky důležité suroviny.

    Pokud bude putin plyn dodávat i nadále, obávám se, že část Evropy bude mít tendence, poté co putin ukončí válku na Ukrajině (pokud to udělá) s putinem dál obchodovat, byť už nově v mnohem omezenějším rozsahu.

    I když putin plyn nepřestane dodávat, bude držet trhy v napětí, že to udělá, a tím bude dále manipulovat s cenou, která bude nějakou dobu absurdně vysoká.

    Proti této putinově strategii existuje snadná obrana, tedy že státy si půjčí od bank peníze a celý ten nárůst cen firmám i domácnostem zaplatí. Tyto nově „natištěné“ peníze pak odtečou do rusácka jako platba za předražené energetické suroviny (a budou konvertovány do rublů), takže pokud někde budou tlačit na inflaci, pak v rusácku, nikoliv v Evropě. V Evropě to bude mít naopak protiinflační efekt.

    A s nárůstem státních dluhů bych si opravdu lámat hlavu nemusíme. Je to jen číslo v účetnictví státu. Související úroky, na které si státy mohou zase půjčit od bank, pak potečou rovněž do rusácka, kde budou dále tlačit na inflaci, byť již mírněji, než představuje přítok peněz za předražené energetické suroviny. 🙂

    Pak bude záležet na tom, jak rusáci ty obrovské peníze použijí. S největší pravděpodobností je ale asi jen tradičně rozkradou. Pokud bude i nadále (mnoho desetiletí) platit, že ze západu si rusáci nebudou smět nic koupit, pak nás ty peníze (a dluhy) nemusí nijak mrzet. K čemu budou rusákům hromady námi zaplacených peněz, když jim za ně nic neprodáme?

    Odpovědět

  • Opravdu Geniální Fuldonomika

    24 června, 2022

    Ta „snadná obrana“ a možnost nekonečného dluhu. Mňam. Aspoň každý vidí, jaký jste lunetik.

    V EU roste inflace, ale ECB nemůže zvyšovat úroky, aby nezkrachoval jih. Takže inflace jen poroste. Ta volba dne už prostě je buď bankrot, nebo hyperinflační kolaps.

    Dále Putin chce za plyn a ropu rubly a tu si ani vy, geniální tiskař, tisknout neumíte.
    A pokud EU přeci jen nějak prosadí platby v EUR (jak?) a bude platit eury, která si po valnících tiskne, tak co? To Rusko není tak pitomé, aby prodávalo cenné suroviny za papírky, resp. dokonce za virtuální čísla v počítači (hlavně že kritizujete BTC). Takže s rostoucím tiskem v EU bude chtít čím dál vyšší ceny v inflačním euru, nebo možná začne požadovat dolar a nakonec zlato, či dokonce ten bitcoin.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    27 června, 2022

    „V EU roste inflace, ale ECB nemůže zvyšovat úroky, aby nezkrachoval jih. Takže inflace jen poroste. Ta volba dne už prostě je buď bankrot, nebo hyperinflační kolaps.“

    A to právě ne. ECB může snadno zajistit, že žádná ze zemí eurozóny nezkrachuje, i když se zvednou úroky. Není to žádný problém a už to jednou ECB udělala a pro počet opakování neexistuje žádné omezení.

    To, že z hlediska „řízení“ inflace není ECB v jednoduché pozici plyne z rozdílnosti jednotlivých ekonomik, nikoliv z toho, že by nějaké země mohly zkrachovat.

    Hyperinflace taky nehrozí. Díky zdražení energetických surovin peníze spotřebitelů a firem odtékají do zemí z nichž tyto suroviny nakupujeme, takže jim zbývá méně peněz na nákupy ostatních statků a to je naopak úplně jasný deflační tlak. Situace je ale komplexnější. Firmy se budou snažit růst cen energií promítnout do růstu cen jimi produkovaných statků, takže tohle je zase inflační tlak. Zaměstnanci se budou snažit na straně vyjednávání o výši jejich mezd a pokud se jim to bude dařit, je to inflační tlak. A takto by se mohla roztočit inflační spirála, kdy růst cen by se cyklicky přeléval do růstu mezd.

    Uvedená neutěšená situace ale má elegantní řešení. Pokud stát bude firmám i občanům růst cen energií kompenzovat („natištěnými“ penězi, které si půjčí od bank), pak firmy nebudou mít důvod růst cen promítat do zdražení jejich produkce a zaměstnanci nebudou mít tendenci tlačit na růst mezd a oba zmíněné inflační tlaky budou eliminovány. Za cenu růstu zadlužení státu, se kterým si ale v rámci QE vždy poradí centrální banka.

    A státem ty natištěné peníze ve finále odtečou do Ruska a dalších zemí, které nám prodávají předražené suroviny, takže na inflaci budou spíše tlačit tam, nikoliv zde.

    Je jasné, že odklonění dopadů růstu cen k těm, kteří z toho těží, je lepší řešení, než jen pasivně sledovat roztáčení energetické a mzdové inflační spirály a snažit se to krotit růstem úrokových sazeb, tedy tlakem na vlastní ekonomiku. Inflační tlaky v zemích dodavatelů energií budou díky přílivu peněz do těchto ekonomik i v tomto případě, ale „navíc“ si jaksi zbytečně zdemolujeme vlastní ekonomiky, což nakonec stejně dopadne velmi negativně i na růst státního zadlužení, kterému se nevyhneme ani v tomto scénáři.

    Putin sice chce za plyn ruble, ale ve skutečnosti přijímá eura a dolary (v cenách dohodnutých v kontraktech), které si mění na ruble sám a tváří se že platíme v rublech. 🙂 A teď se drbe za ušima, protože i díky tomu rubl tak hodně posílil a došlo mu, že tedy za ropu a plyn teče do kasy těch rublů míň, než když by ten rubl zůstal slabý. 🙂 Vot ekonomika. 🙂

    Rusko samozřejmě nepozná, že mu EU platí záměrně natištěnými eury a i kdyby to poznalo, tak s tím nemá co udělat. 🙂 Rusku je jedno, jestli mu připlují peníze z úspor domácností, nebo se kvůli tomu státy zadluží, na kurz rublu to bude tlačit úplně stejně. Navíc Rusko dostane zaplaceno řádně od jeho odběratelů surovin (soukromých firem), tak jako kdykoliv v minulosti, nikoliv napřímo od států EU. Poté Rusko zinkasuje eura, se jich okamžitě zbaví výměnou za ruble, které si natiskne Gasprombanka. 🙂 Do ruské ekonomiky natečou ruble natištěné Gasprombankou. Ty peníze, které si státy EU natisknou, potečou k těm domácím firmám a lidem a od nich k dodavatelům/výrobcům energií a od nich dovozcům surovin a od nich do Gasprombanky…

    Ano, kritizuji BTC přesně z toho důvodu, z kterého jeho obhájci kritizují nekryté papírové peníze. BTC je ale stejně tak nekryté, jako ty nekryté papírové peníze. BTC je jen digitální nic, kterého je omezené množství. 🙂 BTC (stejně jako nekryté papírové peníze) není spojeno s nějakým dlužníkem, který je povinen do splatnosti jeho dluhu něco vyprodukovat, aby to prodal a získanými penězi splatil svůj dluh, jako je tomu u současných účetních peněz. Pro upřesnění, současné účetní peníze nejsou to samé, co zde popisuji jako nekryté papírové peníze, přestože si to většina BTC nadšenců myslí.

    Rusko může za své suroviny samozřejmě požadovat cokoli ho napadne, avšak až poté co dodrží závazky uvedené v dlouhodobých kontraktech. Do té doby musí přijímat dohodnutou měnu, bez ohledu na to, že tvrdí, že vyžaduje platbu v rublech a že je mu údajně v rublech placeno.

    A nikde netvrdím, že lze tisknou plyn samotný, jak mi nešikovně podsouváte…

    Odpovědět