Text: Karel Pučelík
31. 10. 2019
Ekonomické výzvy vznikajícího Československa
Před 101 lety vznikl samostatný československý stát. S jakými ekonomickými výzvami se musela mladá republika vypořádat?
Vzniku Československa před více než sto lety předcházela první světová válka, která byla pro evropskou ekonomikou obrovskou ranou. Zvláště zemím Ústředních mocností působilo válečné hospodářství nemalé problémy, které v konečném důsledku hrály obrovskou roli v jejich porážce. Vždyť válka se na území Německa ani Rakouska nevedla, přesto však přinesla překreslení mapy světa.
Válečná ekonomika
Rakouská monarchie vstupovala do války nepřipravená – v horší situaci než sousední německé císařství, které v devatenáctém století výrazně posílilo, a zvláště od dob „železného kancléře“ Bismarcka a následného sjednocení výrazně ovlivňovalo poměry (nejen) ve střední Evropě. Ve válečném hospodářství se pak projevily snad všechny jeho problematické stránky – nárůst regulace a byrokracie, nesamostatnost průmyslu a přeorientování výroby na válečné výrobky, nedostatek základních surovin a potravin nebo nedostatek pracovní síly a změna její struktury (výrazně vzrostl podíl práce žen, což pak promlouvalo i do emancipace – to je ovšem už úplně jiná otázka).
Československo vzniklo v době, kdy tento náročný systém přestal fungovat, Rakousko se zhroutilo (a jako první část monarchie vyhlásilo nezávislost!). Podnětem ke spekulacím může být otázka, jakou roli hrála v osamostatnění Čechů a Slováků ekonomika a jakou politika a diplomacie. Jisté je, že v průběhu války se sen o samostatném Československu stával stále více reálnějším.
Nedostatek českého kapitálu
Na konci roku 1918 v Československu samozřejmě přetrvávaly problémy v oblasti zásobování, dopravy, výkonnost průmyslu a zemědělství ani zdaleka nedosahovaly předválečného stavu. Jasné taky bylo, že založení nového státu přinese nové povinnosti týkající se třeba státní měny. Tou se stala Koruna (monarchistický symbol na měnu republiky).
REKLAMA
Nová hospodářská politika se formovala v kruhu sdruženého kolem Živnobanky reprezentované jejím ředitelem Jaroslavem Preissem a ministrem financí Aloisem Rašínem, který proslul důrazem na deflační politiku a heslem: „Pracuj a šetři!“. Také pod jeho vedením došlo v roce 1919 k měnové odluce.
Rašín zároveň vyřešil i problém s faktem, že řada významných společností (třeba Škodovy závody) sídlili stále mimo republiku. Změnu přines Nostrifikační zákon, který mnohým v Československu působícím podnikům – akciovým a společnostem s ručením omezeným – ukládal, aby své sídlo přenesly do nového státu, a aby se složení jejich rad změnilo ve prospěch českého kapitálu.
Rakouské dluhy
Dalším negativním důsledkem první světové války byl fakt, že Československo jako nástupnický stát monarchie zdědil část jejích dluhů. Sant Germainská (s Rakouskem) a Trianonská (s Maďarskem) mírová smlouva stanovovala, že nový stát má převzít skoro 42 procent dluhu Rakouska a 16 procent závazků Uherska (jak uvádí publikace Hospodářský vývoj českých zemí 1848-1992).
