Česká ekonomika v roce 2026 – optimistické vyhlídky

Růst HDP by se měl i letos udržet nad 2 %, přičemž hlavním motorem bude spotřebitelská poptávka. Tu povzbudí pokračující růst mezd (v průměru o 5,5 %) a také stabilizace na trhu práce. Důležité tak je, že rychlejší růst ekonomiky znovu pocítí zaměstnanci ve svých peněženkách. Růst ekonomiky bude navíc vyváženější než v předchozích letech – vedle spotřeby by měly pozitivně přispět i investice a postupně také zahraniční obchod.

Krátkodobým růstovým impulsem bude i fiskální politika nové vlády. Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje zlevní již od ledna elektřinu, ve hře jsou i vyšší platy ve veřejném sektoru apod. To vše ale pouze za cenu vyššího zadlužení, resp. deficitu veřejných financí, který by se dle našich odhadů mohl letos přiblížit hranici 3 % HDP.

Nižší ceny energií vyvolané administrativním zásahem vlády, ale i vývojem na energetických trzích (levnější ropa a plny) by měly tlačit letošní inflaci ke 2 %. Již v lednu je navíc pravděpodobný pokles i pod tuto hranici. Lehce zvolňovat by měla i inflace ve službách, byť zde zůstáváme opatrní – silná spotřebitelská poptávka v kombinaci s rozvolněnou fiskální politikou a přehřátým trhem nemovitostí (do inflace se propisuje skrze tzv. imputované nájemné) udrží jádrové cenové tlaky na zvýšené úrovni. A to dle nás bude hlavním argumentem pro stabilitu sazeb ČNB na 3,5 %.

Ani letošek se neobejde bez negativních rizik. Ať už jde o vývoj německé ekonomiky, kde by po šesti letech stagnace konečně mělo dojít k cyklickému oživení, hospodářsko-politické rozmary Donalda Trumpa nebo geopolitická rizika v čele s válkou na Ukrajině.

^REKLAMA

Česká ekonomika v minulém roce ukázala nad očekávání vysokou míru odolnosti a navzdory turbulentním podmínkám se jí dařilo. Ani tento rok není důvod se podceňovat – čekají nás dobré časy a minimálně z makroekonomického pohledu je důvod k optimismu.

Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance