CZK/€ 24.540 +0,33%

CZK/$ 24.224 +0,96%

CZK/£ 29.143 +0,54%

CZK/CHF 25.499 +0,40%

Text: Hana Bartušková

Foto: Shutterstock

22. 06. 2022

29 komentářů

Blíží se kryptoměnová zima: je bitcoin stále dobrou investicí?

 

Když jste se na začátku tohoto roku zeptali nějakého experta na kryptoměny, jestli se vyplatí kupovat bitcoin, tak jste se nejspíše dočkali kladné odpovědi. Na začátku roku 2022 se odhadovalo, že bitcoin dosáhne letos hodnoty až 100 000 USD. Jiné předpovědi se shodly na hodnotě přes 70 tisíc USD, kterou by měl bitcoin přesáhnout do konce roku. Je tak jenom otázkou, kde se stala chyba, když bitcoin nyní koupíte za cenu pohybující se kolem 20 tisíc USD. Nebo se chyba nestala a čeká nás raketový růst na kryptrhu v druhé polovině tohoto roku?



 

Bitcoin jako takový je stále považován za slibnou měnu a za budoucnost peněz. Na druhou stranu je otázkou, jestli se náhodou nestává spíše obětí vlastního úspěšného osudu. A paradoxně se náhodou netransformuje do podoby běžné fiat měny, jen s tím rozdílem, že si ho v hotovosti nekoupíte.

Bitcoin je běžnější, než si myslí

Bitcoin je sice stále zajištěn algoritmem a stále není dozorován žádnou centrální bankou. Na druhou stranu se ale stále více ukazuje, že je navázán na rozhodnutí významných centrálních bank více. Stejně tak neslouží tak moc jako diverzifikace pro investiční portfolium, jak by se od digitální měny čekalo. Reaguje na momentální ekonomické jevy, jako je vysoká inflace nebo celosvětovou ekonomickou stagnaci. A reaguje tak, jak by to většina investorů nerada viděla. Klesá. A klesá výrazně a zatím není jisté, kde se ten pokles zastaví.

Zatímco koncem roku se bitcoin prodával s cenou přes 50 tisíc USD, dnes ho koupíte ze méně než polovinu. Za poklesem ceny stojí nejen turbulence na samotném kryptotrhu, ale především současná ekonomická situace v USA. A vlastně i ve zbytku světa. Rostoucí inflace přináší zvýšenou míru obezřetnosti k riziku. Což jako rizikové aktivum právě teď bitcoin pociťuje.

Inflace navíc vede k tomu, že centrální banky na celém světě buďto už zvyšují nebo se chystají zvýšit úrokové sazby. Fed zvyšoval sazby v březnu a také v květnu. ECB čeká, že klíčové sazby zvýší v červenci a nejspíše následně i v září.  Na trhu tak postupně bude vysychat likvidita. Což dozajista bude mít dopady i na poptávku na kryptoměnovém trhu. Dá se tak nejspíše čekat, že cena bitcoinu bude dále korigovat.

Investoři se budou riziku spíše vyhýbat

K poklesu ceny kryptoměn pak nejspíše přispěje i výrazný pokles investorské poptávky z důvodu zvyšující se averze k riziku. V době ekonomické stagnace, vysoké inflace a nejasné politické situace ve východní Evropě se dá čekat další klesající zájem o bitcoin a jiné kryptoměny. Navíc se ukázalo, že kryptoměny příliš neslouží jako zajištění investičního portfolia proti vysoké inflaci a že by pro diverzifikaci měli investoři hledat spíše jiná aktiva.

REKLAMA

Cryptowinter is coming?

Experti čekají, že kryptotrhy budou následující období procházet stagnací a útlumem. Krátkodobí spekulativní investoři se budou nejspíše obracet k jiným aktivům a na trhu vydrží jen hodleři, tedy ti, kteří koupili a nyní už jen drží. Pro tyto investory naopak bude kryptoměnová zima jedinečnou příležitostí pro nové nákupy. To ale nejspíše nedokáže nahradit vypadlou spekulativní poptávku po bitcoinu a dalších kryptoměnách.

Kryptozimu můžeme definovat jako období v letošním roce, kdy po minimálně několik měsíců bude cena bitcoinu klesat a bude se udržovat na nízkých hodnotách. To v důsledku ekonomické nejistoty a rostoucí inflace. Stejně tak v důsledku politické situace v Evropě a války mezi Ukrajinou a Ruskem. Situace na trhu s energiemi a především s ruskou ropou a plynem, stejně tak jako očekávaná potravinová krize nejen na trhu s obilím, bude mít nejspíše také vliv.

Není to poprvé, kdy bitcoin zažívá takové otřesy a poklesy o více než polovinu své hodnoty. Experti jako kryptozimu označují také období v letech 2018 až 2020, kdy bitcoin ztratil 50 % své hodnoty, ale opět se mu podařilo nastartovat růst v roce 2021. Podobně se chovaly i další kryptoměny, které v návaznosti na cenu bitcoinu také korigovaly či cenově stagnovaly. Dlouhodobí investoři tak zatím na začátku současné kryptozimy vyčkávají a vidí v následujících měsících spíše příležitost. Dalších korekcí není třeba se bát, protože příští rok bitcoin zase určitě poroste.

Vstoupit do diskuze 29 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

pokles ceny bitcoinu

Jak dlouho bude bitcoin ještě hledat své dno?

Na začátku letošního roku stál bitcoin 47 700 USD. Na začátku července pak byla cena něco málo přes 19 000 USD. To je pokles na méně než polovinu hodnoty na začátku roku. Právě teď pak bitcoin stojí méně, než stál před rokem v létě. Jak dlouho bude […]

Text: Hana Bartušková

Foto: Shutterstock

27. 07. 2022

Komentář: Padá Bitcoin, něco si přej

Kryptoměny, s jejím největším a nejznámějším zástupcem Bitcoinem v čele, opět prudce padají. Slovo „opět“ je namístě, protože se nejedná o první výrazný propad kryptoměn. Patří ale k těm větším, a tak stojí za to podívat se, co se na trhu kryptoměn děje.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 05. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Self Defender Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

 
 
 

 
  • Jaroslav Nemšovský

    22 června, 2022

    Kdy dostanu své peníze nanmúj Účet 297911330/0300 na tento účet možete vše poslat z Kriptomenu ze všech co mám.

    Odpovědět

  • Urx

    22 června, 2022

    Lidem, kteří ani neumí česky, nikdo nic posílat nebude.
    Ti dělají za minimální mzdu.
    A jejich ekonomické povědomí je k smíchu.

    Odpovědět

  • Prso

    22 června, 2022

    Jestli jste ve všem tak dobrej, jako v mateřštině, tak potěš prso.

    Odpovědět

  • Self Defender

    22 června, 2022

    Ukazuje se, že centrální banky mohou bitcoin poškodit.
    A to (výhradně) tím, že omezí tisk peněz 🙂

    Otázka je, jak dlouho jim to vydrží – až se díky růstu úroků začne ekonomika hroutit, případně až začne bankrotovat Itálie. Pak naopak přijde razantní snižování úroků, QE tisk peněz a tentokrát nově asi i UBI, vrtulníkové peníze a jakmile se povede zavést CBDC, tak i silně záporné úroky, kazivé peníze a účelovost plateb: tady má každej občan dárek 30tis korun (na „podporu spotřeby“), ale musí je utratit do konce roku (jinak se „zkazí“) a lze je utratit výhradně za spotřební zboží a služby (žádné umělecké předměty, zlato, bitcoin, nemovitost či starožitnosti, vy holoto!).

    Pak zas bitcoin poletí nahoru jako raketa a Joudové zase budou říkat „to už si nemohu dovolit, to je moc drahé, proč nám o jeho výhodách nikdo neřekl, když byl levný“.

    Nemožné? Vzpomeňte na minulou krizi 2008. Do té doby bylo něco jako QE a nulové (či dokonce záporné) úroky úplným SciFi!

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    22 června, 2022

    Je legrační sledovat snahy o vysvětlení toho, že cena BTC, což je pouhé digitální nic, kterého je omezené množství, zase tak brutálně klesla.

    K pochopení BTC je třeba si jen osvěžit násobení nulou.

    21 000 000 krát 0 = 0

    Odpovědět

  • Mario

    22 června, 2022

    Přelejte vše do italského dluhu.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    22 června, 2022

    Proč jako? Sorry jako.

    Odpovědět

  • PanVědecPhult

    24 června, 2022

    Protože fiat je přeci super a státní dluhopis je nejbezpečnější investice a stát se může zadlužovat jak chce a přesto nezbankrotuje, ne?

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    24 června, 2022

    Odpověď pro Vědce:

    No, to píšete pravdu. 🙂 Já ale nenakupuji instrumenty s bezrizikovým nominálním fixním výnosem, jako jsou i italské státní dluhopisy. Takový výnos bývá v dlouhodobém horizontu příliš nízký. Navíc ta pravda, co jste napsal, je často na trzích ignorována. To ale neznamená, že to není pravda. 🙂

    Navíc nákup státních dluhopisů a jejich držení do splatnosti představuje v podstatě toliko přelití peněz z jedné formy do jiné, nikoliv investici.

    Odpovědět

  • Hexa

    22 června, 2022

    Správný vzorec je 21M/∞

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    22 června, 2022

    V tom Vašem „vzorci“ chybí rovnítko a druhá strana rovnice. 🙂

    Odpovědět

  • Hexa

    22 června, 2022

    Jelikož to je dost známé, tak se předpokládá, že lidi vědí, že to je „mírně nadsazaný a humorný“ vzorec pro výpočet kurzu BTC k USD na základě podílu jejich limitních monetárních bází.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    23 června, 2022

    Odpověď HEXOVI:

    Pokud výraz 21M/nekonečno určuje hodnotu BTC, pak výsledkem je nula BTC za dolar, tedy nekonečně dolarů za BTC. 🙂

    No to je tedy sebevědomí. 🙂 Aktuálně by BTC měl stát cca 1 mil. dolarů, pokud vydělíme dolarový M2 agregát objemem BTC.

    Něco mi říká, že podíl objemů zásob dvou různých statků nebude tím určujícím faktorem pro směnný kurz mezi nimi.

    Zkuste si podle toho spočítat, jaké by měly být kurzy mezi jednotlivými světovými měnami a porovnejte to s tržními kurzy. 🙂

    Nebo to zkuste se zásobami nějakých komodit.

    Odpovědět

  • Karel

    22 června, 2022

    BTC funguje jako průtokový ohřívač. Čím víc se „natiskne“ USD, tím větší má BTC cenu.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    22 června, 2022

    Nic má stále stejnou – nulovou cenu, ať se stane cokoliv. 🙂

    A bude mít nulovou cenu i kdyby ono konkrétní nic „bylo“ v celém kosmu jedno jediné.

    Nenulová cena ničeho, které jsme svědky, je toliko projevem existence lidí, co jsou ochotni platit penězi za nic.

    Jediná „užitečnost“ tohoto nic spočívá v tom, že jeden člověk, který ono nic koupil, prodá totéž nic jinému člověku dráže, než ho koupil. Je to jen čirý gambling. Nic víc.

    Odpovědět

  • Karel

    22 června, 2022

    Tak určitě nemá BTC nulovou cenu. Cena je určena nabídkou a poptávkou.

    Možná má pro někoho nulovou hodnotu. Jako pro mě má nulovou hodnotu zlato, mušle nebo ovčí kůže. Přesto se jimi v minulosti běžně platilo.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    22 června, 2022

    Odpověď pro Karla:

    BTC je objektivně digitální nic. A ano, pro některé má i ono digitální nic hodnotu, což demonstrují tím, že jsou za to ochotni zaplatit nenulovou cenu v penězích, nebo BTC směnit za nějaký skutečný statek. Někdy směňují jedno nic za jiné nic, v případě kdy směňují jednu krypro“měnu“ za jinou.

    Avšak uvedené skutečnosti vypovídají více o těchto lidech, než o „věci“, jakou je ono digitální nic. A nevypovídá to o nich nic lichotivého. 🙂

    Část těchto lidí jsou hodleři, kteří věří v nějakou konkrétní užitečnost a použitelnost BTC.
    Zbytek jsou gambleři.

    BTC je ale pořád objektivně digitální nic, bez ohledu na existenci hodlerů a gamblerů.

    Odpovědět

  • Kirill

    22 června, 2022

    https://twitter.com/KirillJuran/status/1539354877654081545

    Odpovědět

  • Axl

    22 června, 2022

    Tady je někdo lepší ekonom a úspěšnější investor, než p.Šura, že?
    Ukažte nám tu svou flotilu Lamborghini 🙂
    https://twitter.com/jarsura/status/1539210669123260416

    Když už i FiatMasteři pochopili, tak asi zůstanete poslední.
    https://cc.cz/kupuju-si-po-kouscich-bitcoin-rika-sef-nejvetsi-ceske-banky-do-startupu-posle-dalsi-stovky-milionu/

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    23 června, 2022

    Pro Kirilla:

    Pro jednoduchost píšu pouze o BTC, nikoliv o krypto“měnách“.

    1. Jde o transakční systém, kde se převádí digitální nic z jednoho subjektu na jiný.

    2. Ano k převádění digitálního ničeho, nepotřebujete důvěru ani prostředníky. I když v tomto případě je možné za jakési prostředníky považovat těžaře. Prostředníci zajištující platební styk poskytují službu, za kterou klienti platí, což mi přijde v pořádku. A za převody BTC se přece taky platí a těžaři platí za spálenou energii, často zbytečně spálenou.

    3. Pravidla hry? Ano BTC je podobný hře na komoditu více, než komoditě. Ano stát může zasahovat do pravidel peněžního a bankovního systému a je to samozřejmě kritizovatelné jako mnoho jiných činností státu.

    4. BTC je decentralizovaný systém, který umožňuje převádění digitálního nic mezi různými subjekty. Žádné peníze v tomto systému neexistují. Současný peněžní systém je také decentralizovaný, když peníze v něm tvoří soukromé vzájemně si konkurující banky společně s nebankovními subjekty, které s těmito banka obchodují (berou si od nich úvěry, něco bankám prodávají apod. ). Bitcoiny také vytváří nějaké množství vzájemně si konkurujících subjektů – těžařů. Stát a centrální banka pouze nastavují prostředí, v němž současný systém funguje. I zde samozřejmě existují kritizovatelné činnosti státu a centrální banky.

    5. Ano stát může přikázat bankám, že mají zmrazit např. peníze pocházející z trestné činnosti. Tohle považuji naopak za výhodu, a to tím spíše, pokud zmiňujete zrovna zmrazení rezerv ruské centrální banky. Avšak i tato pravomoc může být státem zneužita… To je ale otázka kvality daného demokratického právního státu, nikoliv peněžního systému.

    6. Ano, přístup k digitálnímu ničemu můžete převážet přes hranice bez omezení. 🙂 Ano máte absolutní svobodu vlastnit digitální nic. Právě protože je to nic, tak je to tak jednoduché. 🙂 Vlastnit něco a převádět to, bude logicky složitější, obzvláště pak v globálním měřítku.

    7. Skutečné finanční služby můžete poskytovat pouze s příslušným povolením. Ke hře na poskytování služeb ve formě převádění digitálního nic samozřejmě povolení nepotřebujete.

    8,9. Pořád jen komplikované způsoby nakládání s digitálním nic.

    10. Ano lidé, kteří nemají přístup ke skutečnému finančnímu systému, si mohou hrát na peníze s digitálním nic.

    11. Ano převody přístupu k digitálnímu nic jsou transparentní.

    12. Ano nad digitálním nic, lze vystavět celý digitální svět. 🙂

    13. Stablecoiny? Tady už je třeba ta důvěra… A zatím teda nic moc výsledky.

    14. Viz bod 12.

    15. Záleží na tom, jak definujete Ponziho schéma. Podle mého chápaní Ponziho schématu není možné označit BTC za Ponziho schéma.

    16. BTC není podle mě aktivum. Je to digitální nic. Opět ale záleží, co myslíte pod pojmem aktivum. A že je cena BTC volatilní? Aby taky nebyla, vždyť nejde o nic jiného, než o gambling, jehož předmětem je cena BTC. Existuje např. i obchodování s budoucím počasím. To má ale určitý reálný smysl, např. pro zemědělce. Obchodování s BTC je zcela samoúčelné.

    17. Nevím, kde se všude bere víra v neregulovatelnost BTC. 🙂 Stačí regulovat všechny, co chtějí BTC používat ke směňování za reálné zboží, služby nebo peníze. Pak všichni zjistí, že měli od počátku vždy jen digitální nic, jehož používání k účelu, k němuž byl určen, bude nelegální. Pokud stát zakáže používání BTC, stane se používání BTC k tomuto účelu trestným a používat ho přes toto riziko bude jen hrstka anarchistů.

    18. Tak na to, jak málo používaný a mladý projekt jde, tak těch velkých průšvihů tady bylo více, než dost. Neříkám, že současný peněžní systém je zcela bez rizik.

    19. Ani pro libertariány nedává BTC moc smysl. Fungování BTC jako universálního nástroje směny je slučitelné až snad s anarchokapitalismem. 🙂

    Abyste pochopil všechny mé výhrady, je třeba nejprve pochopit, jak geniální je současný systém založený na účetních penězích, které jsou nesprávně označovány za FIAT peníze, které vznikají údajně z ničeho. Teprve až pochopíte, že současné peníze jsou něčím a ne ničím, pak pochopíte, že BTC je skutečně ničím a že tato vlastnost BTC je opravdu velmi závažná pro jeho „hodnocení“, a že to normálně myslící lidé nepřehlíží. I těm, kteří nerozumí penězům, intuitivně dochází, že BTC je nic a tedy nesmyl. Určitý ideologický smysl tak vidí v BTC pouze anarchisté, kteří v BTC vidí něco, co by je mohlo osvobodit od státu. To ale BTC neposkytuje smysl ekonomický. Ten zcela absentuje.

    Odpovědět

  • Kirill

    24 června, 2022

    Je to takové „nic“, že se toho centrální bankéři bojí, jak čert kříže.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    24 června, 2022

    Pro Kirilla:

    A na to jste přišel jak, že se centrální bankéři bojí BTC? 🙂

    Lidé se mohou bát čehokoliv, např. duchů. To, že se údajně centrální bankéři bojí BTC, přece nijak nevyvrací skutečnost, že BTC je digitální nic. Možná se ti bankéři spíše bojí toho, že tomu nesmyslu, kterým je BTC, uvěří příliš mnoho lidí. Jako kdysi uvěřili např. Hitlerovi nebo komunistům. BTC je totiž předně ideologický antistátní (anarchistický) koncept. Z ekonomického hlediska je to čirý nesmyl.
    nesmysl.

    Odpovědět

  • Kirill

    25 června, 2022

    Ideologickým nesmyslem jsou státem vynucené monopolní fiat peníze.
    Nemyslíte si to? OK. Ale váš názor nemá vyšší hodnotu, než můj.
    Ale jistý „pofiderní“ ekonom F.A.Hayek (na rozdíl od vašeho „suprodborníka“ Keynesse) s myslí, že stát nemá mít monopol na peníze.

    Stejně jako vy dogmatici před 1989 trvali na tom, že je efektivnější, aby stát vyráběl auta a menstruační vložky.

    Rozhodně to není tak, že stát má strach o lidi.
    VŽDY to je tak, že stát a politici mají strach o svou moc a prebendy. VŽDY.

    https://pbs.twimg.com/media/FVkZVRSWYAAddqd?format=png&name=900×900

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    27 června, 2022

    Odpověď pro Kirilla:

    Tady nejde o to, čí ideologie je lepší. To se řeší ve volbách. Tady jde o ekonomické posouzení současných účetních peněz a BTC.

    Současné účetní peníze jsou založeny na zcela přirozeném principu, dnes dodáš ty mě zaznamenáme to pomocí účetních peněz v účetních knihách a zítra dodám já tobě a opět zaznamenáme, že jsem svůj slib dodržel. A peněžní stránku těchto dodavatelsko-odběratelských vztahů jednoduše banky zaznamenávají do svých účetních knih a kontrolují dodržování uvedených závazků (splácení dluhů) a banka za to také ručí svým vlastní majetkem. Pokud někdo svůj slib nedodrží (nesplatí svůj dluh) přijde o tyto peníze banka.

    Oproti výše uvedenému systému účetních peněz je BTC z ekonomického hlediska pouhým digitálním nic, kterého muže být emitováno konečné množství. Prostě absurdní nesmysl. A ano, lidé občas věří absurdním nesmyslům.

    Souhlasím, že stát by neměl mít monopol na peníze a taky ho nemá! Mimochodem, o ustanovení skutečného státního monopolu na peníze se nedávno pokusili v referendu Švýcaři (hlasovali o zavedení tzv. Vollgeld). A já říkám, díky Bohu, že to neprošlo. Taky nestojím o skutečný monopol státu na peníze.

    Stát (přesněji demokratický volený zákonodárce) má pravomoc (nikoliv monopol) určovat pravidla, v níž daná společnost na území daného státu funguje, a to včetně nastavení prostředí, v němž funguje ekonomika daného státu. To, že součástí těch pravidel je i zavedení pravidel pro fungování jednotného peněžního a bankovního trhu, je zcela v pořádku. V rámci této pravomoci by mohl stát zavést i skutečný státní monopol na peníze, ale to se v žádném vyspělém státě v novodobé historii (od roku 1971) nestalo (málem se to stalo jen v tom Švýcarsku, viz výše).

    Chápu, že se Vám z ideologických důvodů nemusí líbit, že stát nastavuje pravidla fungování peněžního a bankovního systému, protože podle Vás by stát neměl zasahovat do těchto záležitostí. Relevantní ekonomické(!) důvody proč, je současný systém špatný a proč by bylo lepší jej nahradit digitálním nic v podobě BTC, nebo proč by měla být daná státní regulace zrušena, ale prostě nemáte. Máte jenom názor, který nejenže je z ekonomického hlediska nesprávný, navíc se ani v demokratické soutěži s jinými neprosadil.

    Jinak velmi přehlíženou skutečností je, že současná právní regulace nebrání legálnímu uplatnění komoditních (tedy barterových) směn, tedy i používání BTC jako prostředku komoditní směny. Právní regulace pouze brání tomu, abyste mohl někoho jiného. kdo o to nemá zájem, nutit k tomu, aby přistoupil na barterovou směnu (nebo platbu jinou měnou, než je zákonné platidlo), namísto aby mohl zaplatit zákonným platidlem (tedy bankovkami nebo mincemi v dané měně státu). Státní regulace tedy pouze zachovává možnost peněžní směny jako primární způsob provádění směn v ekonomice. Když se všichni dobrovolně rozhodnou, že od zítřka nebudou používat nic jiného, než BTC, tak jim v tom stát nemá jak zabránit. V takovém případě totiž nebude nikdo, kdo by se domáhal svého práva platit zákonným platidlem a stát by neměl jak zasáhnout. Dokud ale budou lidé, kteří chtějí platit zákonným platidlem, nemůže je nikdo nutit k tomu, aby platili něčím jiným, tedy ani např. platební kartou, natož pak, aby přistoupili na barterovou směnu. Viz také přiklad mnoha oficiálně i neoficiálně „dolarizovaných“ ekonomik. Dokonce existuje i stát, kde mají jako zákonné platidlo uzákoněn BTC (Salvador). Je zde tedy pravomoc státu určit jaký bude peněžní systém, nikoliv jakýsi všudypřítomný monopol státu na peníze. Označit uvedený stav jako monopol státu na peníze mi tedy přijde mírně řečeno nadnesené.

    Hayek je pravicový ekonom, Marx je levicový ekonom a Keynes je někde uprostřed. A podle Keynese to dnes taky funguje. Na to jakým šokům ekonomiky čelí, je to hodně dobrý výsledek. Nemyslete si, že by to nemohlo být horší. Pokud by byli v těchto dobách u kormidla Hayekové, nejspíš bychom se nyní potácely v sérii totálních a prohlubujících se krizí s jen velmi chabými vyhlídkami na návrat k původní situaci. Vnějším vlivem zasaženým ekonomikám je třeba státní pomoc, nikoliv je nechat krvácet. A právě současné pružné účetní peníze umožňují státům účinně ekonomikám pomáhat. Kdyby zde byl rigidní zlatý nebo BTC standard, byly bychom dávno v (_._) a státy by si ani neškrtly. Jediná možnost by byla daný standard porušit.

    Vaše bláboly, o tom, že jsem údajně dogmatikem z období před 1989 a že údajně trvám na tom, že je efektivnější, aby stát vyráběl auta a menstruační vložky, je ničím nepodložené absurdní tvrzení, jen ubohý osobní útok, který obvykle přichází od primitivních fanatiků, kterým dochází racionální argumenty.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    23 června, 2022

    S BTC je to podobné, jak s Green dealem.

    Změny klimatu asi nějaké nastávají, ale Green deal není řešením.

    Současný peněžní systém jistě má nějaké problémy, ale BTC není řešením.

    Odpovědět

  • Lid

    24 června, 2022

    S dovolením bych to nechal na lidech a trhu a ne na rádoby osvíceném neokeynesiánském pseudomudrcovi.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    24 června, 2022

    Spoléhání se na „moudrost lidu“ končí takovými katastrofami, jako byl Hitler v Německu a Stalin v rusácku.

    Odpovědět

  • Lid

    25 června, 2022

    Jasně. A proto musí vládnout nějaký nadlid, že? Lid je vůl, ale vy a pár dalších jste jiná kasta, která ví vše líp.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    27 června, 2022

    Ano, o fungování peněžního a bankovního systému vím více, než drtivá většina lidí, ale že bych se kvůli tomu považoval za nějakého nadčlověka, to tedy ne.

    Ctím demokracii a jsem schopen tolerovat, že mnohdy jdou výsledky jejího fungovaní proti mým názorům.

    Problém vidím spíše v lidech, kteří si jen myslí (v rozporu se skutečností), že vědí některé věci nejlépe, a chtěli by svůj názor prosadit bez ohledu na to, co si o tom myslí (a někdy i vědí) ostatní lidé, tedy bez ohledu na to, zda by se jejich názor většinově prosadil v demokratické soutěži. Někteří jdou tak daleko, že kvůli tomu, aby mohli své názory prosadit, by tu demokracii, která jim stojí v cestě, nejraději zrušili.

    Odpovědět