CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Petr Fejtek

24. 01. 2008

5 komentářů

Akcie? Bič a pryč!

 


 

Známé trendy zesilují – součet čistých prodejů jen málo přes 400 milionů, protože se musela nahradit čtvrtmiliarda odcházející z dluhopisových, akciový a tentokrát i smíšených fondů.
Bilanci zachraňují opět peněžáky a hlavně zajištěné fondy, které dohromady přinesly bezmála 700 milionů korun. Další bič na nás ovšem chystá naše vlastní vláda.

Do přístavu klidných vod peněžního trhu připlulo tentokrát 110 milionů korun, což nesignalizuje prakticky nic. Je to jen mírně pod dlouhodobým průměrem a zcela pochopitelné zejména za setrvalého ponoru dluhopisových fondů. Z nich odešlo přes 90 milionů korun a bylo by ještě hůř, kdyby trochu překvapivě do ING Slovenského dluhopisového fondu nedoplulo 37 milionů (tedy 45 slovenských) korun. Nápad není nezajímavý, ale hodně spekulativní, zřejmě na pokles slovenských sazeb.

Nu, zastavme se trochu u našich sazeb, zejména proto, že ve čtvrtek bude bankovní rada ČNB hlasovat, co s nimi. Ještě asi zůstanou, ale jisté signály (PPI a tržby v maloobchodě) zvedají ukazováček. Dokonce guvernér pronesl poznámku, což se často nevidí (tedy neslyší). Přitom řekl jen, že "poslední data o vývoji české ekonomiky hovoří proinflačně a zvyšují pravděpodobnost, že příští pohyb úrokových sazeb bude spíše směrem vzhůru".

To sice všichni předpokládají (a netuším, koho to překvapilo), ale jde spíš o to, zda a kdy dojde k oněm očekávaným dvěma růstům. Ano, za rok bude reposazba asi skutečně 3 %, ale co ten rok 2008 – třeba podle analytiků ČS tam dojde k dalším dvěma růstům? Zatím třeba Next Finance stále očekává za rok jednoletý PRIBOR jen těsně nad 3,2 %.

Tak či onak, dluhopisům pšenka ještě nejméně rok nepokvete.

Padly i smíšené
Mixy se v posledních šesti týdnech přece jen držely v kladných prodejích, i když ne výrazných. Tentokrát ani ony neodolaly odlivu, přestože se opět skoro 60 miliony snažil segment zachránit IKS Fénix smíšený. Zřejmě ovšem převládlo inkaso zisků jak v případě 30 milionů z ČPI Zlatého, tak téměř takového odkupu z IKS Balancovaného.

REKLAMA

Daleko hůř ale dopadly akciové fondy. Tam je viník jediný – ISČS Sporoinvest, který rázem postrádá přes 170 milionů korun. Skoro 11 % od začátku letošního roku není špatný výnos, zejména ve srovnání s necelými 5 % za 12 měsíců. I další akciové fondy podlehly odkupům, takže 27 milionů do ČS-Reico nemovitostního nebo 15 milionů do ČSOB Realitního mixu i 10 do Pioneeru akciového se projevilo jen o málo víc než plivnutí do moře.

Odliv 170 milionů korun tak zůstal i na celkovém součtu za akciové fondy.

Obliba zajištěných fondů je bez diskusí, ale občas přece jen přilétne speciál plný peněz od elitní klientely, kterou si hýčká ČSOB ve svém privátním bankovnictví. Tentokrát příspěvek 277 miliónů jistě stojí za řeč, a aby ne, když se fond jmenuje ČSOB Private Banking Attractive Sectors.

Ostatní se před ním musely hodně skrčit a hlavu s více než 130 milióny vystrčil jen – ostatně také chytlavý sektor – ČSOB Bankovního růstu 1. Naopak poněkud silnějším odlivem 75 miliónů korun překvapil ING continuous click. Kampak asi miliónky zamířily, možná raději odklusaly za 2 % oranžového konta.

Že by ceny akcií přestřelily?
Takový pocit má zřejmě značná část investorů – a to nejen u nás. Dokonce se zdá, že jsme svědky jakési globální Války barev. Týden byl nepochybně hektický. A květen se blíží! Tedy alespoň podle tradičního hesla: May – go away (z akcií, of course).

REKLAMA

Amerika to zatím ani nenaznačuje, protože všechny indexy překonaly svá šestiapůlroční maxima, Dow Jones dokonce opakovaně maximum historické.

To my v Praze ostatně také: hned v pondělí (namlsán americkou i asijskou náladou) vylétl PX až nad 1808 bodů a odpoledne, jen co začenichal rostoucí Ameriku, dolétl dokonce až nad 1814!

Všechny burzy v Evropě zahradničily jak v zelené zahrádce euforie ovládající globální akciové trhy. Asijské tituly ale v noci mírně oslabily, takže Praha i celá Evropa začaly chladit letní teploty vybíráním zisků… Vypadalo to dokonce, že Evropě z nosu spustila červená, ale po amerických makrodatech podle očekávání (CPI meziročně 2,8 %) přece jen zkorigovala významnou část úvodních ztrát.

Ve středu si Evropa zase zahrávala s červenou kartou, když se Almunia z EK nechal slyšet, že vidí rizika výraznějšího poklesu v USA.

Ve čtvrtek navíc rudoši vyrazili přímo s Maovou rudou knížkou v ruce. Asie stáhla svět do výprodejů v tušení čínských dat. Růst čínské ekonomiky meziročně o 11,1 % opravdu mírně překonal odhady ekonomů a 3,3% růst cen v březnu varuje před zvýšením úrokových sazeb v Číně, čímž se bude centrální banka pravděpodobně snažit přibrzdit enormní expanzi ekonomiky.

REKLAMA

Žlutou kartu Wall street nebere
Čtvrtá největší ekonomika světa zaznamenává více než desetiprocentní vzestup již čtvrtý rok za sebou. Bude-li nadále pokračovat tímto tempem, pak příští rok co do objemu ekonomické produkce předstihne dosud třetí Německo.

Čínský statistický úřad uvedl, že rychlý a zdravý růst bude možné udržet, pokud se budou nadále zavádět opatření v rámci makroekonomické regulace. Naopak japonský viceministr pro finance a zahraniční vztahy Hiroshi Watanabe v reakci uvedl, že se Čínská ekonomika přehřívá a Peking ji nezvládá kontrolovat. Čínský premiér Jiabao Wen zase prohlásil, že Čína musí přijmout včasná opatření, aby zabránila přehřátí ekonomiky a zabrzdila rychlý nárůst cen bydlení, a "zdvojnásobit" úsilí o stabilizaci inflace.

I Amerika se do ruda se přehřívajících rudochů lekla, ale nakonec se vydala vlastní cestou, DJIA vyšplhal na další rekordní hodnotu a rozehnal tak obavy o celkovém ústupu investorů z akciových trhů. Tím uklidnil i asijské trhy, které se vzpamatovaly z propadu předešlého dne a celkový MSCI Asia-Pacific Index vzrostl o 0,4 %, čímž alespoň zčásti vymazal předešlý propad o 1,6 %.

Takže Evropa šla zase zvesela do zelena jak na svátek svatého Patrika a indexy (po americkém odpoledním schválení) vypracovaly nejlepší výkon za poslední měsíc a celoevropský index DJ Stoxx 50 přidal 1,5 %. Někde trhy koketovaly s až 2% růsty, maďarský BUX je na svém historickém maximu a PX si vyzkoušel až tajemných 1818 bodů! Akcie ČEZ totiž zablikaly před polednem na 1000 korunách. Nakonec přišlo mírné uklidnění, ale přesto za týden 1,3 %, od začátku roku 14 % a ročních 17 % – co víc si přát?

Výhled je zase hektický
V pondělí bude snad klid, ale úterek začne opět hlídat mnohá americká data – index spotřebitelské důvěry, prodeje domů za březen, ve středu přijde i béžová kniha a v pátek odhad HDP za první čtvrtletí…

U nás zase reporty důležitých blue-chips a čtvrteční zasedání bankovní rady o sazbách. Klid tedy nebude.

Červená karta pro náš kapitálový trh
Kdo ovšem chce zabít náš kapitálový trh, je překvapivě naše vlastní vláda. Na webových stránkách Ministerstva financí byl zveřejněn návrh daňové reformy. Kromě jiných, byť snad diskutabilních opatření, je ale mezi nimi jedno, které je nebezpečnější, než si asi kdokoli na tomto slovutném úřadu vůbec dokáže představit.

Zdanění výnosu plynoucí z prodeje cenných papírů bude znamenat jediné – obchodování s nimi včetně podílových fondů se přesune do slušnějších zemí. Místo naivního očekávání výnosu této daně v řádu směšných pár set milionů korun přijde tato země o základní instrument rozvoje ekonomiky. Kdosi evidentně netuší, že žijeme ve věku internetu, navíc vůbec nic neví nejen o současnosti, ale ani o historii kapitálových trhů (např. proč světové finanční centrum bydlí v londýnském City a ne v New York nebo v Chicagu). Projde-li tento dementní návrh, naše finanční trhy se vrátí do minulého století. Navíc – kdo z vás si tipne, kolik promile lidí bude takovou daň skutečně platit?

Ostatní omezení jsou ve zcela jiném gardu a nehrály by zásadnější roli. Výše možných odpočtů z životního pojištění a penzijního připojištění se sice nezmění, ale protože se budou provádět z 15% zdanění, klesnou na "rovných" 1800 Kč ročně. To se dotkne zejména životního pojištění, protože pro oblast penzijního připojištění by se v blízké budoucnosti mělo uvažovat o dalším reformním krůčku (leč jen málokdo tuší, o jakém – hovořilo se i o určitém opt-outu).

Poněkud citelnější "ránu", než v ŽP a PP, schytají ovšem lidé splácející úvěry na bydlení, protože např. při hypotéce 2 miliony korun jim úspora na daních klesne až o 15 000 korun ročně (při současné daňové 32% skupině) nebo o 10 000 korun (v současné 25% daňové skupině). V těchto příjmových skupinách by ovšem tuto "ztrátu" měl vynahradit efekt nižšího daňového zatížení.

Loading

Vstoupit do diskuze 5 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Mohou investoři najít ziskovost v akciích obranného průmyslu

Investoři často hledají výnosy v akciích obranných společností v období zvýšeného geopolitického napětí, jelikož jsou tyto společnosti připraveny těžit ze zvýšených vládních výdajů na obranu a bezpečnostní opatření. V roce 2024, kdy geopolitické napětí stále pokračuje, by akcie obranných společností mohly být pro investory atraktivní příležitostí. Zde […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

22. 03. 2024

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024

Analýza: Zpátky do reality – pravidelný příjem v roce 2024

Investování za účelem dosažení pravidelného příjmu se oproti předpandemické době nízkých úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování radikálně změnilo. Poprvé po mnoha letech může být úrok na peněžním vkladu lákavou alternativou. „Uložení“ peněz v ultradefenzivní hotovosti však obnáší vlastní rizika a nenabízí žádnou příležitost ke kapitálovému zhodnocení. Rok […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: A. Navrátil Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Miroslav Piták

    23 dubna, 2007

    Dobrý den,
    na níže uvedeném odkaze naleznete statistiku regionálních, sektorových, komoditních indexů a spot cen komodit k 19.4.2007. Soubor bude k dispozici i na http://www.edisk.cz

    http://www.sweb.cz/Miroslav.Pitak/Akciove_indexy_190407.xls

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    23 dubna, 2007

    Z edisku je možno soubor stáhnout přímo přes následující link:
    http://muj.edisk.cz/soubor/stahni/20771/Akciove_indexy_190407.xls_129.5kB.html

    Odpovědět

  • L. Konečný

    23 dubna, 2007

    Už dávno v USA strhnou z výdělku s akciemi daň 5% nebo 15% , i když se držely akcie déle než rok.
    V Německu se chystají zdanit 25% daní výdělek s akciemi , které byly drženy léta , když byly akcie koupeny od roku 2009.
    Tam i tady akcie budou klidně dál kupovány na té samé burze , ale ukládány na kontech v zemích s bankovním tajemstvím a tam i po letech prodány a ve vlasti to zustane tajemstvím. Lidi musí čím dál tim víc zabepečit svuj důchod akciemi , fondy a certifikáty a nebudou po letech držení investic dávati 25% výdělku vládě , když je v Evropě několik zemí s bankovním tajemstvím a snadný nákup odtamtud na burze Frankfurt , Xetra a pro fondy a certifikáty Stuttgart.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 dubna, 2007

    A to moožná nevíte, co provedli na Slovensku 🙂 Dovolte mi tedy volně zacitovat oblíbeného Pavla Kohouta: „když soused skáče z okna, neznamená to, že máme skočit taky“.

    Odpovědět

  • A. Navrátil

    23 dubna, 2007

    On se ale nevyplatí stěhovat akcie do privátních bank Švýcarska jen těm , kdo mají v Čechách aspoň milion euro v akciích , jak napsal pan Petr Koblic, GŘ BCPP. Ono se vyplatí každému přestěhovat akcie k nejlevnějšímu brokerovi v zemi s bankovním tajemstvím sousedící s Č.R. , kdo kupuje akcie vždy za aspoň 2000 euro. Pak má pro nákup na burzách Německa poplatek 13 až 16 euro , zatimco privátní banky Švýcarska by mohly míti poplatek snad i 30 euro pro burzy Německa.

    Odpovědět