Pod tlak se dostal také americký dolar a to poněkud paradoxně (přímá expozice USA vůči Číně je nižší). Výprodeje na akciových trzích nastartované čínskou panikou ale výrazně snížily sázky na první růst úrokových sazeb v USA a tím poslaly dolar do „kolen“. Čínský šok má totiž větší potenciál změnit chování amerického Fedu než ECB. Od ECB nikdo v nejbližším roce a půl neočekával utažení měnové politiky, zatímco Fed se připravoval na zvýšení úrokových sazeb v nejbližších měsících. Čínský „výplach“ mu může plány hodně zkomplikovat.
Američané vyváží do Číny „pouze“ necelé 1 % HDP ročně. Pro USA ale není tak nebezpečný přímý propad vývozů do Číny jako dopad krize do hospodaření nadnárodních amerických firem, které v Číně častokrát realizují velkou část z celkových tržeb (v případě Applu například okolo 20 %). Propad amerického akciového trhu může ohrozit dnešní optimismus amerických spotřebitelů (ti mají v akciích uloženy nemalé peníze) a vést ve finále k odložení prvního růstu sazeb v USA. A právě proto americký dolar ztrácí půdu pod nohama. Dolar může pravděpodobně v nejbližších týdnech zaznamenat ještě další ztráty, ty by ale měly by být časově omezené – v návrat trendu silného eura nevěříme.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
