Průzkum ING Bank ukázal, že lidé investice do podílových fondů buď milují, nebo je odmítají

„Průzkum ukázal, že lidé v současné době nemají potřebu dělat závažnější finanční rozhodnutí a obecně řešit svou finanční situaci. Je to dáno spokojeností se stávajícím uložením peněz, ale pravděpodobně i nedostatkem informací, které deklaruje řada dotazovaných,“ říká k datům z průzkumu Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR. Lidé častěji řeší běžné potřeby spojené s výdaji na děti (v průměru 28 %), výdaje za zdraví (23,5 %), odchod do penze nebo výdaje spojené s bydlením. Pro osoby, které již investují, je pak důležitou motivací zhodnocování úspor – tato aktivita je patrná především u klientů investujících u ING Bank (53 %) oproti investujícím u jiných finančních institucí (21 %). Investoři také častěji řeší výdaje především za dražší věci.

Průzkum ING Bank také ukázal, že pokud jde o oblíbenost investic do podílových fondů, dělí se respondenti na dva zcela rozdílně uvažující tábory. Pokud už investiční nástroj vyzkoušeli a využívají ho, zpravidla ho pro zhodnocování úspor výrazně upřednostňují (47 %). Druhá skupina „neinvestorů“ naopak podílové fondy jako nástroj zhodnocení peněz odmítá – 36,6 % je považuje za nejméně vhodnou alternativu. 

Investoři – proč mají rádi podílové fondy?

Pro investující respondenty je klíčová důvěra v poskytovatele a správce fondů. 63 % jich oceňuje především to, že se nemusejí o nic starat a s penězi za ně pracuje zkušený správce fondu. Dalším benefitem je pro ně možnost začít s investováním malých částek už od 500 korun (60 %) nebo likvidita investice (59 %). Až na čtvrtém místě je pro více než polovinu (52 %) investorů důležitý potenciál vyššího zhodnocení. Dotazovaní klienti ING Investic navíc pozitivně hodnotí nulové poplatky, rychlé vyřízení a snadnou on-line správu svých investic.

Neinvestoři – proč se bojí investování?

^REKLAMA

Investování do podílových fondů je stále spojeno s řadou mýtů a obav. Hlavní bariérou pro téměř polovinu neinvestujících zůstává nedostatek volných finančních prostředků. Následuje obava o investované peníze
(38 %) způsobená chybějící garancí návratnosti vložených peněz a výnosu. Více jak třetina (35 %) dotazovaných pak vyjádřila nedůvěru v investování do podílových fondů a zhruba stejný počet má pocit nedostatku informací o podílových fondech. „Většina těchto bariér se jeví jako zástupných a pramení spíše z nízké proaktivity ze strany klientů,“ doplňuje Vaníček. „Například pocit nedostatku informací lze v době informační přesycenosti interpretovat spíše jako nezájem vyhledávat ty správné údaje.“ Více než čtvrtina (27 %) respondentů, kteří investování dosud nevyzkoušeli, je spokojeno s aktuálním uložením svých peněz, což jde ale ruku v ruce s faktem, že velká část z nich nezná skutečné úročení svých úspor.

A co pravidelné investice?

S ochotou investovat pravidelně přímo souvisí výše minimálního vkladu. Zatímco při částce 500 korun je k pravidelné investici ochotna asi čtvrtina dotazovaných, při snížení minimálního vkladu na 100 korun by byla ochotna investovat už téměř polovina respondentů. Ochotu investovat měsíčně tisíc korun pak deklarovalo jen 11 % dotazovaných.

„Z průzkumu vyplynulo, že v případě investic má velký vliv osobní zkušenost. U investorů ve zhodnocování peněz jednoznačně vedou podílové fondy, naopak lidé, kteří si investování nikdy nevyzkoušeli, preferují stavební spoření, penzijní připojištění či spořicí účet. Investoři jsou při nakládání se svými financemi aktivnější, sledují ekonomickou situaci a snaží se na ni reagovat. To je patrné z chování klientů ING Investic, kteří rychle reagují na aktuální vývoj na trzích,“ uzavírá Vaníček.