Růst ekonomiky v následujících pěti až šesti letech se bude po světě značně lišit. Úspěšný vzestup ekonomiky je pak navázán na strukturální reformy, které odemykají růstový potenciál. Nejhorší vyhlídky má Eurozóna, a vlastně celá Evropa. Podle prognózy Economist Intelligence Unit (EIU) poroste Eurozóna v roce 2014 jen o 1 %. A v následujících letech na tom nebude lépe. Ve srovnání s Evropou jsou na tom lépe Spojené státy americké. Tam se dařilo lépe finančním trhům, zvyšuje se objem poskytovaných úvěrů a mobilita pracovníků je výrazně vyšší než v Evropě. Kromě toho USA zvýšily produkci ropy a zemního plynu. I proto je zde očekávaný růst ekonomiky kolem 2 %. Evropská centrální banka sice provádí pozitivně hodnocenou měnovou politiku, nicméně klíčové panevropské reformy ještě nebyly přijaty. Hrozbou je ekonomická nestabilita v Eurozóně, a s tím související riziko deflace. A reformy budou muset provést i některé zavedené, silné evropské ekonomiky.
Jediným opravdu vyčnívajícím členem EU je Polsko. To zařadila studie A.T. Kearney mezi takzvanou silnou ekonomickou sedmičku roku 2020. Kromě Polska se tam řadí tyto státy: Čína, Chile, Malajsie, Peru, Filipíny a Mexiko. Naši severní sousedé těží především z podnikatelsky přívětivého prostředí, vzdělané pracovní síly i z blízkosti k Německu a přístupu k Baltskému moři. Ekonomické reformy prováděné od 90. let přinesly pozitiva a jako jediná země v EU si Polsko navzdory krizi zachovalo ekonomický růst.
Česká republika má šanci udržet ekonomický růst
„Česká republika je ve výhledu do roku 2020 schopná udržet ekonomický růst v rozmezí 2,5 – 4,5 % ročně. Ekonomika celkově nemá žádné velké kostlivce ve skříni, které by ji mohly zásadně ohrozit v růstu. Je zde řada otázek, které je potřeba v dlouhodobém ohledu řešit, například financování penzí a celkově stárnoucí populace,“ říká k tomu Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit.
Snadné to však nebude. Na výsluní se navíc pomalu dostávají některé země na periférii EU, jako jsou Bulharsko a Rumunsko, které provedly strukturální reformy, a tak pomohly zvýšit platy i konkurenceschopnost. „Klíčové pro Česko v dlouhodobém horizontu je omezení byrokracie a podpora podnikání. Elektronizace veškerých administrativních činností, možnost založení firmy během několika málo hodin. Česko už totiž není atraktivní destinací pro zahraniční investory jen proto, že je zde levná pracovní síla. Investoři nepřijdou proto, aby zde postavili montovnu a zaměstnali desítky lidí. Totéž mohou v Rumunsku, Bulharsku s výrazně nižšími náklady. Česko potřebuje přitáhnout typy investorů, kteří budou potřebovat zaměstnance poskytující vysokou přidanou hodnotu. A samozřejmě podporovat České firmy, aby se takovými investory staly,“ dodává k tomu Michal Kozub.
REKLAMA
Na vzestupu jsou Latinská Amerika, Asie, ale i subsaharská Afrika. Ale jsou tu i rizika
Kromě Polska jsou na vzestupu ekonomiky Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie. Čína zůstane, přes některé problémy, největším trhem. Velkým impulsem jsou tamní investice do infrastruktury. Přesto ji brzy začne dohánět Indie. Malajsie těží z přátelského prostředí pro podnikatele. Její ekonomika se nyní už řídí domácí poptávkou, navíc roste vzdělanost i sociální systém. Filipíny zažívají velký ekonomický růst 7,2 %, ten by měl podle předpovědi pokračovat alespoň tempem 6,3 %. Chile zase stále těží z liberálně-ekonomických reforem 80. let. V regionu má také nejtransparentnější vládu a nejlepší vládu práva. Jako největší producent mědi má také výhodu kvůli momentálnímu zvýšenému zájmu o tuto surovinu. Podobně jsou na tom Peru a Mexiko. Obě země provedly ekonomické reformy, Peru těží minerály a zemní plyn, Mexiko zase uvolnilo podmínky pro těžbu ropy.
Na vzestupu bude ovšem i region subsaharské Afriky. Může za to spolupráce se zeměmi BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), ale i přeshraniční spolupráce v jednotlivých subregionech. Dalším faktorem je boom v rozšiřování internetu a mobilních telefonů. Navíc se v Africe rozjíždí výroba zboží a některé země mají značné nerostné bohatství. Ne všem se sice bude dařit stejně, ale až 18 zemí by mělo do roku 2020 dynamicky stoupat.
Mezi největší rizika, která by odhadovaný globální ekonomický růst mohla ovlivnit, patří tenčící se federální rezervy USA a s tím související možný rychlý odliv kapitálu, ekonomická nestabilita v Eurozóně a riziko deflace na rozvinutých evropských trzích. Dále pak to, zda zvládne Čína přechod z ekonomiky řízené investicemi na ekonomiku řízenou poptávkou, a zda neočekávaně nedojdou nerostné zdroje. Posledním rizikem jsou pak geopolitické konflikty, ať už by šlo o východní Asii, Blízký východ nebo subsaharskou Afriku.
