Americká výjimečnost je očima investorů v ohrožení

Lednová data tuzemských tržeb z maloobchodu a služeb byla smíšená. Zatímco v maloobchodě bez aut tržby meziměsíčně poklesly o 0,5 % (+2,8 % y/y), tak ve službách citelně rostly (+1,2 % m/m, +2,9 % y/y). Zhoršená spotřebitelská důvěra na začátku roku ale představuje riziko zpomalení růstu spotřebitelské poptávky v Q1 25 (více zde: https://bit.ly/Sales_Jan25).

Finální odhad domácí inflace za únor potvrdil předběžný údaj, který ukázal na meziměsíční růst spotřebitelských cen o 0,2 % a 2,7 % y/y. Jádrová inflace přitom setrvala na 2,5 % y/y. Její zvýšená úroveň může být jedním z argumentů pro jen opatrné snižování sazeb ČNB (více zde: https://bit.ly/CPI_Feb25_CZ). V rozhovoru pro E15 viceguvernérka E. Zamrazilová zmínila, že v letošním roce vidí prostor pro ještě dvojí snížení sazeb o 25 bb.

Americká data CPI a PPI překvapila silnějším dezinflačním trendem v únoru, což upevnilo sázky na uvolnění měnové politiky Fedu v letošním roce. Inflace v únoru zpomalila a skončila o desetinu pod tržním konsensem v celkové i jádrové složce. Meziměsíčně tamní spotřebitelské ceny vzrostly v únoru o 0,2 % (vs 0,5 % v lednu) a v meziročním vyjádření inflace klesla z lednových 3,0 % na 2,8 %. Jádrová složka rovněž zpomalila o 0,2 pb na 3,1 % y/y (+0,2 % m/m). Vliv na to měla i váhově významná položka cen bydlení, která rostla nižším tempem (+0,3 % m/m) oproti lednu (+0,4 % m/m). Optimismus z výraznější dezinflace ale jen stěží konkuroval obavám o tamní ekonomiku, které i v návaznosti na dopady cel v posledních týdnech narostly. Současně trh zaceňuje snížení sazeb Fedu v úhrnu o zhruba 70 bb v letošním roce, my se přitom přikláníme jen ke dvěma „cutům“.

V závěru minulého týdne ovlivnila trhy pozitivní zpráva z Německa o dohodě mezi brzy již vládnoucí koalicí CDU/CSU, SPD a Zelenými ohledně fiskálního balíčku, který by měl výrazně podpořit růstové vyhlídky německé ekonomiky v dalších letech. Dohoda by tak měla zajistit dvoutřetinovou ústavní většinu ve starém složení Bundestagu pro klíčové hlasování v příštím týdnu. Pozitivní zprávy podpořily růst výnosů německého dluhu. V současnosti se výnos 10letého Bundu pohybuje poblíž své nejvyšší úrovně od podzimu roku 2023 na 2,9 %.

^REKLAMA

Klesající důvěra v ekonomiku USA, rostoucí výnosy v Evropě, upevňující se sázky na snižování sazeb Fedu a zvýšená nejistota přispěly k dalšímu oslabení dolaru. Došlo k tomu přitom navzdory převládající risk-off náladě, která bývá tradičně spojená se silnějším dolarem. Dolar vůči euru během týdne ztratil 0,4 % a eurodolarový pár se dostal k hranici 1,090 USD/EUR. To je nejsilnější úroveň od loňského listopadu. Na pozadí slabšího dolaru ale středoevropské měny nedokázaly realizovat zisky. Česká koruna v průběhu týdne vůči euru mírně oslabila o 0,3 % a obdobně ztrácel také maďarský forint. Polský zlotý zůstal v mezitýdenním srovnání téměř beze změny. Vliv na to mohlo mít i jestřábí vyznění zasedání polské centrální banky, která ponechala klíčovou úrokovou sazbu na 5,75 %.

Dolarové sazby byly v mezitýdenním srovnání nižší na krátkém konci, a naopak nepatrně vyšší na tom delším. Eurové sazby delších splatností reflektovaly dluhopisový trh a citelně narostly o 10-20 bb na delších splatnostech, korunové sazby naopak klesly napříč splatnostmi. Menší apetit pro riziko vedl k výprodeji na amerických akciových trzích ve prospěch amerických státních dluhopisů a například i zlata, které v týdnu pokořilo historické maximum.

Autor: Kevin Tran Nguyen, analytik Komerční banky