Blíží se další napínavé zasedání ČNB

Pro rychlejší pokles sazeb hovoří zejména nečekaně prudký propad investic v prvním kvartále 2024. I když se s vysokou pravděpodobností jedná o “dočasný efekt” konce víceletého finančního rámce EU, část bankovní rady může mít strach, že historicky stále vysoké nominální úrokové sazby mohou k investičnímu poklesu přispívat. K pocitu, že současná úroveň sazeb dusí ekonomiku až “příliš” může přispívat i oproti prognóze lehce nižší jádrová inflace a mírně silnější koruna.

Na druhou stranu, koruna v posledních dnech v důsledku méně příznivých globálních podmínek slábne a není vyloučené, že výraznější pokles úrokových sazeb by mohl její ztráty ještě přiživit. Současně může být znepokojující i pohled do struktury jádrové inflace – její momentum zvolňuje zejména kvůli poklesu cen v mezinárodně obchodovatelném zboží. Pohled na segment služeb zůstává naopak dál velmi znepokojující – inflační momentum v segmentech jako pohostinství a hoteliérství nebo rekreace zůstává výrazně nad dlouhodobými průměry. To je znepokojující, zvláště když vezmeme v potaz až překvapivě rychlý růst mezd v podnikatelské sféře a vysokou míru úspor domácností – klesající úspory a rostoucí příjmy se mohou lehce odrazit právě ve vyšší poptávce po službách a přetrvávající vyšší inflaci v tomto segmentu.

To vše jsou argumenty vedoucí spíše k opatrnosti. Navíc situační zpráva připravená odborným aparátem ČNB bude pravděpodobně dál (stejně jako květnová prognóza) ukazovat na opatrnější snižování sazeb po 25bps. Proto věříme, že tato varianta má v červnu stále o něco vyšší pravděpodobnost. Pokud by se centrální banka i tak rozhodla snížit sazby znovu o 50bps, je možné, že ke konci roku si pak na některém ze zasedání může vybrat pauzu a počkat si například na efekty “lednového přecenění” v roce 2025.

Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance