Pro dluhopisy je rozpočtová injekce USA nebezpečná hned ze dvou důvodů. Za prvé, při nízké nezaměstnanosti může rozpočtová expanze začít viditelně zvyšovat mzdové a inflační tlaky a vést Fed k utaženější měnové politice. Za druhé, vyšší výdaje a nižší daně povedou k vyššímu dluhu USA – vyšší nabídce dluhopisů. Desetiletý americký dluhopis proto ztratil od zvolení Donalda Trumpa okolo 3 % a je na nejslabších úrovních za poslední rok.
Nabízí se však otázka, zda obavy dluhopisů z amerických fiskálních plánů nejsou přehnané. Kdyby prezident předstoupil před Kongres s agresivními předvolebními sliby, asi ani mezi vlastními republikány neuspěje. Podle řady odhadů by jeho plány vedly v následujících pěti letech k výraznému nárůstu amerického zadlužení – Tax Policy Center odhaduje nárůst zadlužení jen v případě realizace daňových plánů až o 7 bilionů dolaru, plus vyšší výdaje na infrastrukturu a armádu. Dnešní veřejný dluh dluh USA by to mohlo zvýšit o více než třetinu.
Kongresmanům také teoreticky může vadit, že při nízké nezaměstnanosti je pozitivní přesah vládních výdajů do zbytku ekonomiky (fiskální multiplikátor) již relativně nízký. To ostatně dokazují odhady samotného Kongresu. Uvidíme tedy, kolik vlastní strana nakonec Donaldovi na rozpočtovou “party” uvolní peněz.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
