Samozřejmě, že vše stojí na výkonu německé ekonomiky, které se i ve druhém čtvrtletí dařilo, což se logicky muselo projevit i ve všech hospodářských satelitech na východ od Berlína. Ekonomiky, jako je ta maďarská, slovenská či naše, jež jsou úzce strukturálně propojeny s německým průmyslem, vykázaly ve druhém čtvrtletí opět velmi solidní růst. Mírným zklamáním je pak možná výkon polské ekonomiky, která navzdory rozpočtové expanzi ordinované novou vládou nedokázala výrazněji zrychlit nad úroveň tříprocentního růstu, což je tempo, jehož překonání Polsku nedělalo v nedávné minulosti větší potíže. Možná to svědčí o tom, že dopad pobrexitového zpomalení ve Spojeném království má na ekonomiku našich severních sousedů relativně větší vliv. Druhým důvodem pak může být to, že měnová politika Národní banky Polska zůstává ve srovnání s ostatními centrálními bankami v regionu relativně nejpřísnější. Z tohoto úhlu pohledu by až tolik nepřekvapilo, kdyby se polské trhy začaly lehce zamýšlet nad tím, zdali NBP nemůže při přetrvávající deflaci přece jenom ještě jednou snížit úrokové sazby.
Slušný růst HDP v uplynulém čtvrtletí samozřejmě středoevropskému regionu negarantuje, že stejně bude i ve druhé půlce tohoto roku. Každopádně to vypadá, že rozjezd německé lokomotivy ani ve třetím kvartále nebyl ničím zásadně zbrzděn, a tak se i regionální ekonomiky včetně té české sunou stále vpřed.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
