Je půvabné, kolik otázek vyvolává používání slov „normalizace měnové politiky“ ECB

Je půvabné, kolik otázek vyvolává používání slov „normalizace měnové politiky“. Třeba ohledně toho, jak tedy popsat měnovou politiku ECB v uplynulé dekádě, kdy se v souvislosti s novými nástroji mluvilo o novém normálu. Držme se tedy toho, že v tomto případě odkazuje ECB na to, že nejen některé programy podpory skončily (APP a PSPP), ale že zejména dlouhé období záporných sazeb je pryč. ECB bude ovšem nadále reinvestovat v plném rozsahu jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP i PSPP.

Rétorika tiskové zprávy i tiskové konference se nesou zřetelně ve směru, že hlavním úkolem je teď zvládnout příliš vysokou inflaci a nástrojem k tomu jsou úrokové sazby, jejichž růst sleduje cíl utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Až ve druhém sledu je zde odvolávka na nemalý růst energetických cen (přes 38 % v srpnu) a jeho sekundární efekty na inflaci. Připouští se, že eurozónu čeká ke konci letošního roku a na počátku roku příštího roku výrazné zpomalení ekonomické aktivity (pro celý příští rok se nicméně čeká růst, byť o méně než 1 %). Současně ale navzdory růstu tržních úrokových sazeb přetrvává velká poptávka korporátů po financování (méně, pokud jde o hypotéční úvěry). Zpomalení však není nijak dáváno do souvislosti se zdražováním financování v důsledku růstu sazeb ECB.

Debata byla i o spolehlivosti prognóz, kde zaznělo vcelku legitimně, že neočekávaných vlivů bylo tolik, že prostě nemohly být prognózami zachyceny. Možná by toto bylo možné dát do souvislosti i s tím, že tisková prezentace opakovaně zdůrazňovala, že při dalších měnových jednáních bude ECB vyhodnocovat nová statistická data a podle toho bude rozhodováno. Nevím, zda toto přímo označit za zpět hledící měnovou politiku, jak naznačovaly některé komentáře, nicméně je to aspekt, kterého stojí za to si povšimnout. Ostatně i ČNB deklaruje totéž.

Poslední data totiž jsou ovšem vyhodnocována na každém měnovém zasedání, stejně jako jejich dopad na vyznění platné prognózy a na její rizika směrem nahoru i dolů. To je součást rozhodovací rutiny. Proč to tedy Lagardeová opakovaně zdůrazňovala mělo tedy spíše signální rozměr, vzkaz do ekonomiky a finančnímu trhu, že v případě potřeby může měnová politika přitvrdit. ECB zůstává důvěryhodná, může to tedy jako nástroj proti inflaci fungovat.

^REKLAMA

Konečně je zajímavé, že na tiskové konferenci oproti minulosti nepadaly dotazy na heterogennost vývoje v eurozóně, dotaz na TPI byl odbyt s tím, že nic nového k tomu nelze momentálně říci. Doufejme, že tomu tak bude i poté, co se cyklus „normalizace“ měnové politiky ECB završí.

Pavel Štěpánek, hlavní ekonom Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB