Český průmysl se stále drží, ovšem vykazuje známky ochlazování

Podobně jako v předchozím měsíci, i tentokrát zůstal tahounem českého průmyslu sektorvýroby motorových vozidel, který meziročně navýšil produkci o 15,8 % a do celkového výsledku tak přispěl 2,6 procentními body. Dlužno ovšem dodat, že právě výroba automobilů se před rokem nacházela ve významném útlumu a působí zde tak silně efekt nízké srovnávací základny. Během léta pak tradičně hraje významnou roli i konkrétní načasování celozávodních dovolených. Výrazný meziroční růst objemu produkce zaznamenal i sektor výroby oděvů (+19,3 %) a usní (+18,4 %). Směrem dolů naopak celorepublikový výkon stahovala primárněvýroba kovových konstrukcí, kde došlo oproti loňsku k poklesu o 7,9 %, což celkový výsledek snížilo o 0,9 procentního bodu. V útlumu se nachází i výroba základních kovů(-15,6 %) či tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-12,7 %).

Podobně jako tu průmyslovou, i statistiku bilance zahraničního obchodu v červenci pozitivně ovlivnil hlavně sektor motorových vozidel, kde vývoz meziročně narostl o 8,5 mld. Kč. V opačném směru pak podle očekávání nadále silně působí dražší dovozy energetických surovin – tedy ropy a zemního plynu – kde se deficit meziročně prohloubil o 24,6 mld. Kč. Celkem tak bilance zahraničního obchodu zůstala hluboce záporná (-22,8 mld. Kč). Od začátku letošního roku pak deficit zahraničního obchodu dosahuje již 100 mld. Kč, což jde pochopitelně na vrub primárně drahému dovozu energetických surovin.

Červencová data velké překvapení nepřinesla a vykreslují nadále podobný obrázek. Česko jako průmyslovou zemi významně zatěžují drahé energie, ovšem průmyslovému sektoru se zatím daří odolávat. Meziroční srovnání jsou ovšem poněkud zkreslována loňskými pandemickými vlnami a o něco více směrodatné tak je srovnání s únorem roku 2020, tedy posledním „normálním“ měsícem. Oproti němu je objem výroby českého průmyslu momentálně vyšší o zhruba 1,3 %. Výhled do nejbližší budoucnosti ovšem právě růžový není. Hodnota nových zakázek sice zůstává na obstojné úrovni, ale meziměsíčně poměrně výrazně poklesla. I ze sousedního Německa již přicházejí zřetelné signály o slábnoucí poptávce. Dramatická zůstává i situace na energetických trzích a lze předpokládat, že se bude čím dál zřetelněji projevovat útlumem průmyslové aktivity. Podle předstihových indikátorů se nálada ve výrobním sektoru znatelně zhoršuje, ačkolivúmysl propouštět či omezovat aktivitu prozatím hlásí poměrně malá část firem. Zraky průmyslu se teď budou patrně upínat hlavně k avizovanému evropskému řešení energetické krize. Pokud odtud nepřijde hmatatelná úleva, lze během podzimu očekávat významný pokles výrobní aktivity.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS