Co čekat v nejbližších měsících od koruny?

Za prvé, česká měna se dle našeho názoru dostane pod tlak přísnějších globálních finančních podmínek. Ty budou reflektovat jestřábí Fed, který vedle zvyšování sazeb od září zdvojnásobí tempo kvantitativního utahování, stejně jako pokračující normalizaci měnové politiky v eurozóně. Růst sazeb v zahraničí pak bude působit ve směru nižšího úrokového diferenciálu, což sníží atraktivitu koruny v očích zahraničních investorů. Vážným rizikem spojeným s depreciačními tlaky na korunu pak zůstává i geopolitika, zejména scénář zastavení dodávek ruského plynu, který by českou ekonomiku pravděpodobně poslal do recese.

Menší atraktivita koruny však půjde na vrub i slabým domácím ekonomickým fundamentům. Vedle vysoké inflace a záporných reálných úrokových sazeb totiž tuzemskou ekonomiku sužuje i tzv. dvojí deficit, tedy vysoký schodek veřejných financí a zhoršující se bilance běžného účtu. Od začátku roku dosáhl schodek běžného účtu již 86 mld., což přirozeně omezuje poptávku po české měně. Navíc, ani další měsíce nepřinesou v tomto ohledu zásadní obrat k lepšímu vzhledem ke skokově rostoucím cenám dovážených energetických komodit.

Shrnuto, podtrženo, koruna je dle našeho názoru fundamentálně zranitelná a čekáme, že tlaky na její oslabení s nástupem podzimu znovu zesílí. To je ostatně v souladu s prognózou ČNB, vůči které se však bankovní rada na posledním zasedání vymezila závazkem nadále krotit nadměrné kurzové výkyvy. Právě pokračující přítomnost ČNB na devizovém trhu je proto naším základním scénářem, přičemž cenou za kurzovou stabilitu bude pokles devizových rezerv.

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB